Světové ceny potravin a krmiv se v důsledku konfliktu na Ukrajině mohou zvýšit o osm až 20 procent, což by vedlo k nárůstu podvýživy ve světě. Uvedla to v pátek Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). V předběžném hodnocení ruské invaze do sousední země organizace konstatovala, že není jasné, zda bude Ukrajina schopna v případě vleklého konfliktu sklízet úrodu. Nejistota panuje také kolem vývozu potravin z Ruska.
FAO připomíná, že Rusko je největším světovým vývozcem pšenice, zatímco Ukrajina pátým největším. Obě země dohromady zajišťují 19 procent světových dodávek ječmene, 14 procent globálních dodávek pšenice a čtyři procenta celosvětových dodávek kukuřice. To úhrnem představuje více než třetinu světového vývozu obilovin. Rusko je také světovým lídrem ve vývozu hnojiv.
„Pravděpodobné narušení zemědělských činností těchto dvou hlavních vývozců základních komodit by mohlo vážně vystupňovat celosvětovou potravinovou nejistotu,“ uvedl šéf FAO Čchü Tung-jü ve sdělení, z kterého cituje agentura Reuters.
Index, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, dosáhl v únoru rekordní výše. Vystoupil na 140,7 bodu z lednové hodnoty 135,4 bodu. V nadcházejících měsících bude podle expertů patrně dál stoupat, protože důsledky konfliktu se projevují po celém světě.
Podle FAO nebude v sezoně 2022 až 2023 oseto nebo zůstane nesklizeno 20 až 30 procent polí, na kterých se na Ukrajině pěstují ozimé obiloviny, kukuřice a slunečnice. Vývoz z Ruska pak mohou narušit mezinárodní sankce, dodává FAO. Na Rusku a Ukrajině závisí podle této organizace na 50 zemí světa v dodávkách pšenice ze třiceti a více procent. Jsou mezi nimi i ty nejméně rozvinuté země.
„Celosvětový počet podvyživených lidí by se mohl v letech 2022 až 2023 zvýšit o osm až 13 milionů,“ upozorňuje FAO. Nejvýraznější nárůst v tomto ohledu očekává zejména v oblasti Asie a Tichomoří a pak v subsaharské Africe.
