Ruská centrální banka a ruský státní investiční fond mohou mít v držení čínské dluhopisy až za 140 miliard USD (3,2 bilionu Kč). Na čínském dluhu ve vlastnictví zahraničních věřitelů tak mohou mít až čtvrtinový podíl, vypočítali analytici australské finanční společnosti ANZ Research. To může poskytnout Rusku ochranu před západními sankcemi uvalenými na Moskvu za její invazi na Ukrajinu.
Ruské finanční trhy se kvůli sankcím ocitly v chaosu. Ruské společnosti zkoumají u svých spojenců z rozvíjejících se trhů možnosti, jak obejít sankce. Zejména v Číně, kde se zvyšuje vypořádání transakcí v jüanech na úkor dolaru, uvedla agentura Reuters.
ANZ odhaduje, že ruská centrální banka vlastní čínské státní dluhopisy za 80 miliard USD, ruský státní investiční fond pak za 60 miliard USD. Celkem měli na konci ledna zahraniční investoři ve vlastnictví čínské dluhopisy za 4,07 bilionu jüanů (17,2 bilionu Kč).
„Sledujeme, zda Rusko tato aktiva zlikviduje, pokud bude potřebovat hotovost (v jüanech) ke splnění jiných platebních závazků,“ uvedla ANZ.
Loni v červnu měly jüany na celkových devizových rezervách ruské centrální banky podíl 13,1 procenta. Podíl jüanu se tak výrazně zvýšil z 0,1 procenta, kde byl v červnu 2017. Podíl dolaru se naopak snížil, a to z 46,3 procenta na 16,4 procenta.
Rusko může případně využít jüanová aktiva a čínský mezibankovní platební systém (CIPS) místo západního platebního systému SWIFT, ke kterému byl některým ruským bankám zakázán přístup. Podle ANZ je však nepravděpodobné, že by krize zvýšila využíván jüanů. CIPS podle nich není bezprostřední náhradou za SWIFT.
