HELSINKY, Finsko – Po dokončení několika dalších kroků bude Finsko připraveno odeslat svou žádost o vstup do vojenské aliance NATO, uvedl v úterý ministr zahraničních věcí této země pro finskou televizi.
Severská země zvažuje vstup do aliance v důsledku nevyprovokované invaze Ruska na Ukrajinu. Finská premiérka Sanna Marinová již dříve uvedla, že invaze „změnila bezpečnostněpolitickou situaci takovým způsobem, že není návratu k tomu, co bylo“.
Vstup do NATO by znamenal prudký obrat v desetiletí trvající politice neutrality Finska, ale mohl by vést k odvetě ze strany Ruska, kde se prezident Vladimir Putin hlasitě vyjadřuje proti rozšiřování NATO.
„Až budou všechny naše politické strany připraveny – a nejnověji sociální demokraté v sobotu -, pak jsme připraveni postoupit jako (vláda) vpřed a pak tato diskuse, samozřejmě o členství v NATO, přijde do parlamentu, začne pravděpodobně příští pondělí. Ale pak jsme, poté, připraveni poslat přihlášku,“ řekl Pekka Haavisto, finský ministr zahraničních věcí.
Finsko v současné době vede koaliční vláda pěti stran. Finský prezident Sauli Niinisto by měl ve čtvrtek oznámit svůj názor na členství země v NATO, čímž by měl být zahájen sled událostí, které by měly vyústit v odeslání formální přihlášky.
Finsko však není jediné, kdo přehodnocuje svou bezpečnostní politiku. Také sousední Švédsko přehodnocuje svůj postoj v důsledku ruského útoku na Ukrajině.
„Byl jsem opravdu hodně pro to, abychom se (Finsko a Švédsko) připojili společně, a nyní to vypadá, že máme paralelní proces, který by mohl skončit podobně,“ řekl Haavisto finskou televizi a dodal, že Švédsko pravděpodobně odešle svou přihlášku do NATO „přibližně ve stejnou dobu“ jako Finsko.
„Se Švédskem máme velmi dobrou spolupráci ve vojenských záležitostech, vlastně můžeme mít společný dohled nad naším vzdušným prostorem, nad našimi námořními oblastmi a tak dále, a velmi (na sebe) spoléháme, a samozřejmě, pokud by se tak v budoucnu stalo, že jeden bude v obranné alianci a druhý ne – to by mohlo bránit i naší dobré spolupráci,“ řekl o důvodech podání žádosti ve stejnou dobu.
Několik členů NATO, zejména Německo a Spojené státy, prohlásilo, že jsou připraveni poskytnout Stockholmské a Helsinské republice bezpečnostní záruky během období mezi podáním žádosti a oficiálním členstvím.
Před vstupem obou zemí do obranné aliance musí jejich žádosti schválit 30 členů, kteří již v NATO jsou. Tento proces bude pravděpodobně trvat nejméně několik měsíců.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg hovořil o „minimálním zpoždění“ jejich žádostí.
Červnový zasedání NATO
Finsko mezitím doufá, že na červnovém zasedání, který se má konat ve španělském Madridu, získá od aliance určité politické závazky.
„Madrid je velmi důležitý pro politické závazky a na nejvyšší úrovni pro přijetí nových členských států, jako je Finsko a Švédsko,“ řekl Haavisto.
„Ale ještě předtím bude Rada NATO tuto záležitost určitě projednávat a očekáváme také, že jednotlivé členské státy NATO dají své závazky a stanoviska okamžitě, až Finsko a Švédsko pošlou přihlášku,“ dodal.
