Podle zprávy poradenské společnosti, která se zabývá poradenstvím v oblasti rizik, se zdá, že rostoucí ceny pohonných hmot a potravin „nevyhnutelně“ podnítí nárůst občanských nepokojů, přičemž obzvláště ohroženy jsou rozvojové země se středními příjmy, jako je Brazílie nebo Egypt.
Tři čtvrtiny zemí, u nichž se očekává, že budou ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 vystaveny vysokému nebo extrémnímu riziku občanských nepokojů, jsou země se středními příjmy, jak je definuje Světová banka, uvedla společnost Verisk Maplecroft v aktualizaci svého monitoru politických rizik.
„Na rozdíl od zemí s nízkými příjmy byly tyto země dostatečně bohaté, aby mohly během pandemie nabídnout sociální ochranu, ale nyní mají problém udržet vysoké sociální výdaje, které jsou životně důležité pro životní úroveň velkých skupin jejich obyvatel,“ uvádí se ve zprávě.
Mezi země, které je třeba v příštích šesti měsících sledovat, patří také Argentina, Tunisko, Pákistán a Filipíny, uvedli autoři s poukazem na jejich vysokou závislost na dovozu potravin a energií.
Ruská válka na Ukrajině urychlila růst cen potravin, které v únoru dosáhly historického rekordu a v březnu znovu. Prudce vzrostly také ceny energií.
„Vzhledem k tomu, že řešení konfliktu není v dohledu, bude globální krize životních nákladů pokračovat hluboko do roku 2023,“ uvádí se ve zprávě.
Podobným tlakům čelí i Libanon, Senegal, Keňa a Bangladéš.
Jako příklad zemí se středními příjmy, které již letos postihly nepokoje, zpráva uvádí Srí Lanku a Kazachstán. V první jmenované zemi přispěly k eskalaci napětí rostoucí ceny potravin a pohonných hmot, zatímco v Kazachstánu vyvolal protesty pokus o snížení dotací na pohonné hmoty.
Občanské nepokoje by mohly bránit potenciálnímu hospodářskému oživení, ale také odradit investory zaměřené na environmentální, sociální a správní faktory (ESG), uvedla agentura.
„Některým zemím hrozí, že se dostanou do začarovaného kruhu, kdy zhoršující se správa věcí veřejných a sociální ukazatele z nich udělají vyvrhele investic do ESG, což brání přílivu prostředků potřebných ke zlepšení ekonomické výkonnosti a řešení společenských potřeb.“
Zpráva zjistila, že více než 50 % z téměř 200 zemí zahrnutých do indexu zaznamenalo od vypuknutí pandemie COVID-19 nárůst občanských nepokojů.
