Změna klimatu by mohla být výhodná pro euro, zatímco čínský jüan a japonský jen by měly být nejvíce ohroženy, pokud se nezvýší úsilí o zmírnění dopadů globálního oteplování, uvedla ve své zprávě banka Barclays.
Britská banka zmapovala dopady klimatických změn na měnové kurzy a uvedla, že rostoucí teploty a s nimi spojené ekonomické náklady by mohly představovat „rostoucí a nákladné riziko s hmatatelným dopadem na měnový kurz“.
V nejpřísnějším scénáři banky vychází lépe euro, které do roku 2030 posílí vůči dolaru o 0,5 % a v příštích pěti desetiletích v průměru o 3,9 %, přičemž obchodní otevřenost eurozóny pomáhá zmírnit ekonomický dopad globálního oteplování.
Naproti tomu čínský jüan by mohl do roku 2030 ztratit 5,5 % a v následujícím desetiletí by mohl dále oslabit o 7 %, což by se časem mohlo zhoršit na více než 10 % za desetiletí.
Společnost Barclays uvedla, že použila národní prognózy produktivity a kapitálových toků pro příštích pět desetiletí, aby namodelovala, jak by za současných podmínek mohl být růst zemí a následně i jejich měn ovlivněn změnou klimatu.
Zvyšující se hladina moří, kolísání výnosů plodin, změny ve výskytu nemocí, cestovní ruch nebo dokonce zásahy do produktivity práce způsobené vedrem jsou některé z faktorů zahrnutých do analýzy, uvedli analytici Barclays ve zprávě.
Celosvětové ztráty způsobené extrémními povětrnostními jevy dosáhly v minulém desetiletí 1,38 bilionu dolarů, od 70. let minulého století se zvýšily téměř osmkrát a v tomto desetiletí se očekává, že přesáhnou 2 biliony dolarů, uvádí zpráva.
„Země, které zažívají pokles produktivity a dalších výrobních vstupů, budou pravděpodobně také pociťovat menší příliv kapitálu,“ a v důsledku toho i slabší měny, uvedla Barclays.
Jüan by mohl během příštích 50 let ztratit 53 % své reálné hodnoty v důsledku rychlé industrializace Číny v posledních dvou desetiletích a „shovívavé environmentální politiky“, uvedla zpráva.
„Riziko upřednostňování růstu před životním prostředím a nedostatek místní environmentální sítě (např. nevládní organizace, právníci, novináři) zůstávají významnými problémy,“ uvedla Barclays.
Pro Japonsko představuje největší hrozbu stoupající hladina moří, uvedla banka a předpověděla, že environmentální faktory sníží hodnotu jenu do roku 2030 o téměř 3 %. Za 50 let by mohl ztratit celkem 55 % a již v polovině století by se mohl stát nejhorší měnou na světě, uvedla banka.
Americký dolar podle Barclays dosahuje lepších výsledků, protože těží z „rozmanité povahy americké ekonomiky“.
Podle jejího modelu by se mělo dařit také australskému dolaru, přestože je podobně jako Japonsko vystaven rostoucím mořským rizikům, přičemž vývoz komodit a otevřenost obchodu omezují škody na růstu, zatímco měny rozvíjejících se trhů byly viděny pod tlakem.
