Evropské ceny zemního plynu směřují k druhému týdennímu růstu v řadě, protože hluboké omezení dodávek z Ruska zneklidňuje trhy a nutí vlády k obratu v politice a k návratu uhelných elektráren.
Tento týden vzrostly referenční futures kontrakty o přibližně 12 %. Krize se soustřeďuje kolem evropské velmoci Německa, které přešlo do druhé nejvyšší fáze nouzového plánu a varovalo, že škrty by mohly vyvolat kolaps energetického trhu podobný Lehman Brothers.
Situace by se mohla v příštích týdnech ještě zhoršit. Hlavní plynovod Nord Stream, který v současnosti využívá k dodávkám do Evropy jen 40 % své kapacity, má být příští měsíc zcela uzavřen kvůli údržbě. Německý ministr hospodářství Robert Habeck vyjádřil pochybnosti, zda se podaří splnit cíl země naplnit do listopadu zásobníky z 90 %, pokud budou toky přes plynovod nadále omezeny.
Dopad se odráží v celém průmyslu a ohrožuje hospodářskou produkci v regionu. Největší evropský výrobce chemikálií BASF SE, který je závislý na plynu při výrobě a výrobě elektřiny, uvedl, že možná sníží výrobu, protože očekává další růst cen. BMW, největší světový výrobce luxusních automobilů, který v mnoha svých závodech provozuje kogenerační elektrárny, rovněž podniká kroky ke snížení spotřeby.
„Německo se po ruské invazi na Ukrajinu stalo horkým bodem energetické krize v EU,“ uvedl Henning Gloystein, ředitel pro energetiku, klima a zdroje ve společnosti Eurasia Group. „Úplné přerušení dodávek z Ruska do Německa by proto ohrozilo bezpečnost dodávek v celé EU, což by mohlo vyvolat recesi a v nejhorším případě rozsáhlé zimní příděly energie.“
Nizozemský předstihový měsíční futures kontrakt na plyn, evropský benchmark, klesl o 1 % na 132 eur za megawatthodinu, čímž snížil týdenní zisk. Od omezení toku plynu ze Severního proudu se ceny vyšplhaly o více než 50 %. Ekvivalentní kontrakt ve Velké Británii vzrostl o 4,9 %.
