Když Rusko koncem února napadlo Ukrajinu, ceny pšenice, které byly již tak vysoké kvůli výpadkům v dodavatelském řetězci v souvislosti s pandemií a nepříznivým počasím, prudce vzrostly kvůli očekávanému přerušení celosvětových dodávek pšenice. Obě země společně vyvážejí přibližně 30 % světové pšenice.
Dne 7. března se pšenice obchodovala za rekordních 12,94 USD za bušl. Od té doby cena klesla o 27 % na 9,39 dolaru 28. června.
„Pšenice se propadla na úroveň, kterou jsme neviděli od samého počátku ruské invaze na Ukrajinu,“ řekl Jake Hanley, výkonný ředitel společnosti Teucrium, která se zabývá investicemi do zemědělství. „To je samo o sobě významné.“
Proč došlo k poklesu? Trhy reagují na prohlášení Ruska a Turecka, že chtějí jednat o bezpečném průchodu pro přepravu ukrajinského obilí přes Černé moře. Miliony tun pšenice a dalšího obilí uvízly v ukrajinských přístavech kvůli tomu, že je ruské síly buď blokují, nebo okupují.
Analytici však mají pochybnosti. Podle Hanleyho je nepravděpodobné, že by se obilí v nejbližší době dalo do pohybu, protože přístavy byly zničeny a námořní cesty musí být odminovány.
Ceny kukuřice a sójových bobů také začaly klesat, a to především kvůli očekávání příznivého počasí pro tyto plodiny.
Zpomalení spotřebitelské poptávky by také mohlo zmírnit inflaci. Oves se z velké části používá jako krmivo pro hospodářská zvířata. Nedávný pokles cen ovsa naznačuje menší poptávku po mase, uvedl Tom Brady, výkonný ředitel JPMorgan Center for Commodities na UC Denver Business School. Během pandemie ceny masa prudce vzrostly kvůli nedostatku pracovních sil a vysokým nákladům na dopravu.
Dalším znamením, že inflace potravin možná dosáhla svého vrcholu? Světové ceny potravin klesly z rekordních hodnot dosažených v březnu, částečně díky zrušení zákazů vývozu a výlukám z prodeje v Číně.
