Podle největšího nezávislého obchodníka s ropou Vitol mohou Spojené státy povolit větší přísun sankcionované íránské ropy na světové trhy i bez obnovení jaderné dohody z roku 2015.
Nová dohoda by sice omezila íránské atomové aktivity a zmírnila americké sankce na vývoz energie, ale rozhovory mezi Teheránem a světovými mocnostmi od března váznou. Obchodníci s ropou jsou stále pesimističtější v tom, že vyjednavači dohodu uzavřou.
Přesto by se americký prezident Joe Biden mohl rozhodnout, že potřeba snížit rekordně vysoké ceny u čerpadel před listopadovými volbami v polovině volebního období převáží nad přínosem přísného prosazování sankcí, včetně zabavení dalších íránských ropných tankerů.
„Strýček Sam by prostě mohl povolit, aby té ropy proudilo o něco více,“ řekl v neděli Mike Muller, vedoucí asijského oddělení skupiny Vitol Group, v podcastu, který připravila dubajská společnost Gulf Intelligence. „Pokud v polovině volebního období převládne potřeba snížit ceny benzínu v Americe, přimhouření poněkud většího oka nad odtékajícími sankcionovanými barely je pravděpodobně něco, co se dá očekávat. Zásahy USA do těchto toků byly vždy poměrně řídké.“
USA minulý měsíc zabavily ropu z plavidla plujícího pod íránskou vlajkou u Řecka, po čemž Teherán o několik dní později zadržel dva řecké tankery v Perském zálivu. Podle Müllera je však nepravděpodobné, že by krok Washingtonu znamenal začátek dalších zabavování tankerů ze strany USA.
Írán v letošním roce zvýšil vývoz ropy, která většinou končí v Číně. Nová jaderná dohoda by podle energetických analytiků vedla k tomu, že by se na mezinárodní trhy dostalo dalších 500 000 až 1 milion barelů denně, což by stačilo na to, aby to zatížilo ceny. Islámská republika má také ve skladech přibližně 100 milionů barelů ropy, které by mohla rychle prodat.
Ceny ropy se letos vyšplhaly o více než 50 % na téměř 120 dolarů za barel, a to především kvůli následkům ruské invaze na Ukrajinu. Zatímco mnozí republikáni a někteří demokraté jsou proti jakémukoli zrušení íránských sankcí, Biden je pod velkým tlakem, aby snížil ceny benzínu, které v USA vystřelily v průměru na více než 4,80 dolaru za galon (110,53 Kč=3,78L).
Podle společnosti Vitol, která v roce 2021 zobchodovala 7,6 milionu barelů ropy a rafinovaných produktů denně, panuje jen malá shoda ohledně směru vývoje cen ropy. I když jsou dodávky omezené, uvolnění strategických rezerv Washingtonem pomáhá vyrovnávat trh.
Čtvrteční rozhodnutí OPEC+ – skupiny 23 producentů v čele se Saúdskou Arábií a Ruskem – urychlit zvyšování těžby pravděpodobně nebude mít velký dopad, uvedl Muller. Je to proto, že mnoho členů bude mít problém čerpat více a vývoz Moskvy by mohl klesnout kvůli sankcím kvůli válce na Ukrajině.
„Škála odborných názorů nebyla nikdy širší,“ řekl Muller, který sídlí v Singapuru. „Jsou lidé, kteří si myslí, že trh se dostane na 135 až 140 dolarů za barel. A jsou lidé, kteří si myslí, že půjdeme opět pod 100 dolarů.“
Dva světy
Podle něj se také objevuje dichotomie mezi bohatšími a chudšími zeměmi. V některých asijských zemích, například v Malajsii a Singapuru, dochází k oživení poptávky, protože se zmírňují výluky způsobené koronavirem. Jiné, včetně Pákistánu a Srí Lanky, která nesplácí mezinárodní dluhopisy a má problémy s placením za dovoz pohonných hmot, zažívají destrukci poptávky.
„Je to příběh dvou světů,“ řekl Muller. „Bohatý svět bude mít své dovolené a spalovat letecké palivo. Ale dopad jinde je mnohem hlubší. Rozdíl mezi prosperujícími zeměmi a zeměmi, které mají nižší schopnost platit za komodity, se stává extrémně výrazným.“
