Ropa se po propadu na nejnižší úroveň za téměř šest měsíců ustálila, protože investoři zvažovali slabší poptávku po benzinu v USA a rostoucí zásoby oproti symbolickému zvýšení nabídky ze strany OPEC+.
Cena ropy West Texas Intermediate se po středečním propadu o 4 % pohybovala bez větších změn pod 91 USD za barel. V USA vládní údaje ukázaly, že Američané jezdí méně než v létě 2020, kdy pandemické omezení cestování zcela zastavilo pohyb. Celostátní zásoby ropy se minulý týden rovněž rozšířily.
Před zveřejněním amerických údajů se Organizace zemí vyvážejících ropu a její spojenci včetně Ruska ve středu dohodli, že v září zvýší dodávky o slabých 100 000 barelů denně. Skupina rovněž vydala důrazné varování před „značně omezenou“ volnou kapacitou.
Ropa se nyní vzdala všech zisků, které vyvolala únorová invaze Moskvy na Ukrajinu. Od březnového maxima přes 130 dolarů za barel táhly americký benchmark dolů známky toho, že Rusko stále dostává své náklady na světový trh, a stupňující se obavy investorů, že globální zpomalení sníží spotřebu energie. Mezi nedávné signály v Asii patřila čínská béžová kniha Beige Book International, která uvedla, že ekonomika země v červenci dále oslabila.
„Ceny ropy jsou sice podpořeny malým zvýšením produkčních kvót ze strany OPEC, ale obecně mají tendenci klesat kvůli špatným makrodatům, zejména z Číny, a také kvůli nárůstu zásob ropy v USA,“ uvedl Neil Beveridge, hlavní energetický analytik společnosti Sanford C. Bernstein & Co.
K mimořádně skromnému zvýšení produkce ze strany OPEC+ došlo navzdory návštěvě Joea Bidena v Saúdské Arábii minulý měsíc, kdy americký prezident vyzval producenty k navýšení dodávek v rámci snahy o omezení inflace. Přesto si jeho administrativa může oddechnout, že průměrné maloobchodní ceny benzinu neustále ustupují a od poloviny června, kdy dosáhly rekordní úrovně, klesly téměř o 1 dolar za galon.
