Evropská centrální banka bude pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb a možná bude muset dokonce omezit ekonomickou aktivitu, aby zkrotila inflaci, uvedla v pátek prezidentka ECB Christine Lagardeová a vyzdvihla sazby jako klíčový nástroj banky nad snižováním rozvahy.
ECB od července zvýšila sazby o bezprecedentních 200 bazických bodů, aby se vypořádala s inflací, a uvedla, že další zpřísnění politiky přijde prostřednictvím zvýšení sazeb a redukce jejího dluhového portfolia v hodnotě 5 bilionů eur (5,2 bilionu USD).
„Očekáváme další zvyšování sazeb – a stažení akomodace nemusí stačit,“ řekla Lagardeová ve svém projevu na konferenci.
„Úrokové sazby jsou a zůstanou hlavním nástrojem pro úpravu našeho politického postoje,“ dodala. „S vědomím toho, že úrokové sazby zůstávají nejúčinnějším nástrojem pro formování našeho politického postoje, je vhodné, aby byla rozvaha normalizována uváženým a předvídatelným způsobem.“
Depozitní sazba ECB na úrovni 1,5 % není daleko od tzv. neutrální sazby, kdy banka ani nestimuluje, ani nebrzdí růst. Většina odhadů neutrální sazby se pohybuje mezi 1,5 % a 2 %, což naznačuje, že po očekávaném prosincovém zvýšení bude „akomodace“ odstraněna.
Problémem je, že inflace, která dosahuje 10,6 %, je vysoko nad 2% cílem ECB a ani recese, která je nyní v zimních měsících téměř jistá, pravděpodobně nezmírní cenové tlaky natolik, aby ECB mohla šlápnout na brzdu.
Investoři jsou nyní rozděleni mezi ceny prosincového zvýšení o 50 a 75 bazických bodů po zpětných pohybech o 75 bazických bodů a vidí, že snižování objemu držených dluhopisů, známé také jako kvantitativní zpřísňování, začne v první polovině roku 2023.
ECB v prosinci nastíní plány na redukci rozvahy a očekává se, že proces začne tím, že banka nechá vypršet platnost některých, ale ne všech dluhopisů.
„ECB zajistí, aby se fáze vysoké inflace nepromítla do inflačních očekávání a neumožnila příliš vysoké inflaci zakořenit,“ uvedla Lagardeová.
