Izraelské inflační překvapení vyvolává volání po zvýšení sazeb
Rychlejší než očekávaná říjnová inflace v Izraeli znamená, že není otázkou, zda, ale o kolik centrální banka v pondělí zvýší úrokové sazby v rámci svého nejdelšího nepřerušeného cyklu zpřísňování měnové politiky za posledních dvacet let.
Při prvním zrychlení od července vzrostly spotřebitelské ceny minulý měsíc meziročně o 5,1 %, což téměř zcela zvrátilo nedávné zpomalení a vzdálilo inflačně očištěné sazby od cíle guvernéra centrální banky Amira Yarona „kolem nuly nebo mírně nad ní“. To přimělo některé ekonomy přehodnotit dřívější předpovědi o zpomalení tempa zvyšování sazeb.
Analytici oslovení agenturou Bloomberg jsou v názoru na zvýšení sazeb jednotní: o něco více než polovina z nich předpovídá zvýšení o 75 bazických bodů a zbytek vidí zvýšení o půl procentního bodu. Izraelská centrální banka již zvýšila svou referenční sazbu o kumulativních 265 bazických bodů za pouhých šest měsíců na 2,75 %.
Podle analytiků Barclays Plc včetně Zaliny Alborové centrální banka „zachová svou cestu front-loadingu“. „Vzhledem k silnému růstu a napjatému trhu práce, vysoké inflaci a komunikaci ze strany banky očekáváme, že tvůrci politiky zůstanou jestřábí.“
Rozhodnutí ukáže odhodlání izraelské centrální banky přizpůsobit se svým protějškům z amerického Federálního rezervního systému a jednat agresivně, aby udržela inflaci na uzdě. Může také podpořit šekel, který v posledních dnech vůči dolaru oslabil.
Zvýšení o 75 bazických bodů na třetím zasedání v řadě by klíčovou sazbu dostalo na úroveň, která nebyla zaznamenána od globální finanční krize v roce 2008. Rovněž by se dostala na 3,5 % mnohem dříve, než předpokládá prognóza výzkumného týmu Bank of Israel z října 2023.
