Objem dodávek LNG přijatých ve Świnoujście činil 4,4 milionu tun, což je o 57 % více než v loňském roce. Zvýšený dovoz LNG pomohl zajistit energetickou bezpečnost pro odběratele plynu v Polsku navzdory náročné situaci na trhu s plynem v Evropě.
„Dodávky zkapalněného zemního plynu přijaté v terminálu President Lech Kaczyński byly v roce 2022 hlavním zdrojem dodávek zemního plynu do Polska a pokryly až třetinu poptávky země. Úspěšně jsme využili schopností skupiny ORLEN a dostupné regazifikační infrastruktury k bezpečnému převedení národního hospodářství přes největší krizi na evropském trhu s plynem.“
„V roce 2023 budeme dále optimalizovat naše portfolio dovozu plynu, k čemuž nám pomohou nové lodě na přepravu LNG pronajaté skupinou ORLEN, z nichž dvě vstoupí do provozu již v letošním roce,“ uvedl Daniel Obajtek, předseda představenstva společnosti Orlen.
Společnost PGNiG, která je součástí skupiny Orlen, převzala v roce 2022 ve Świnoujście 58 nákladních lodí LNG, což je o 23 více než o rok dříve, kdy do terminálu President Lech Kaczyński dorazilo 35 lodí s celkem 2,8 milionu tun LNG. Nejvíce loňských dodávek, 36, pocházelo ze Spojených států, na druhém místě bylo 18 lodí z Kataru. Skupina dále dovezla LNG z Nigérie (dva náklady), Trinidadu a Tobaga (jeden náklad) a Egypta (jeden náklad).
Rychlý nárůst dodávek LNG byl reakcí na narušení evropského trhu s plynem způsobené kroky Gazpromu a ruskou agresí proti Ukrajině. Skupina zvýšila dovoz především ze zkapalňovacích terminálů ve Spojených státech, které zvýšily dodávky do Polska až o 20 nákladů oproti roku 2021.
Zvýšení dovozu LNG bylo možné díky tomu, že roční kapacita znovuzplyňování terminálu ve Świnoujście byla rozšířena o 1,2 miliardy m3 na 6,2 miliardy m3 v roce 2022. V roce 2022 společnost Orlen prostřednictvím terminálu Świnoujście dovezla celkem 5,8 mld. m3 LNG, což znamená, že míra využití regazifikační kapacity činila přibližně 94 %. To je výrazně více než v roce 2021, kdy míra využití kapacity terminálu ve výši 5 mld. m3 činila 78 %.
V loňském roce společnost Orlen přijala první náklad LNG v terminálu LNG v litevské Klaipédě. V roce 2022 bylo přijato osm dodávek o celkovém objemu půl milionu tun LNG, což odpovídá 0,7 mld. m3 regasifikovaného zemního plynu. Většina paliva byla regasifikována a přepravena do Polska prostřednictvím nového plynovodního propojení mezi Litvou a Polskem, což dále posílilo bezpečnost dodávek pro domácí zákazníky. Zbývající plyn byl prodán v pobaltských státech.
Společnost Orlen plánuje i v roce 2023 zachovat vysokou efektivitu provozu LNG a přizpůsobit objemy plynu dováženého po moři poptávce zákazníků a aktuální situaci na trhu. Stejně jako v roce 2022 budou největším zdrojem dovozu LNG Spojené státy, neboť společnost plní dva dlouhodobé kontrakty s americkými společnostmi Cheniere a Venture Global, které zajišťují celkový cílový objem téměř 3 miliony tun LNG ročně.
Smlouva se společností Cheniere vstoupila v platnost již v roce 2019, ale teprve v letošním roce dosáhne objem plynu dodaného na základě této smlouvy cílové úrovně 1,45 milionu tun ročně, což odpovídá přibližně 2 miliardám m3 regasifikovaného zemního plynu. Dodávky na základě smlouvy se společností Venture Global budou zahájeny v roce 2023.
Společnost Orlen má rovněž uzavřenou smlouvu s provozovatelem terminálu Klaipéda LNG, společností Klaipedos Nafta, na jejímž základě může společnost PGNiG v letošním roce odebrat šest nákladních jednotek LNG v litevském terminálu.
Co je LNG?
LNG je zkratka pro „liquefied natural gas/zkapalněný zemní plyn“. Jedná se o formu zemního plynu, který byl ochlazen do kapalného stavu, což usnadňuje jeho přepravu a skladování. Zemní plyn je fosilní palivo, které se skládá převážně z metanu a často se nachází v podzemních zásobách. Aby se zemní plyn mohl přeměnit na LNG, musí být ochlazen na teplotu -162 °C. Při této teplotě se plyn stává kapalinou, čímž se jeho objem zmenší více než 600krát. Tento proces umožňuje přepravu LNG ve specializovaných cisternách nebo jeho skladování v nádržích v terminálech. LNG se běžně používá jako alternativa k tradičním fosilním palivům, jako je uhlí a ropa, k výrobě elektřiny a k vytápění a vaření.
