Představitelé skupiny sedmi zemí (G7) plánují tento týden na summitu v Japonsku zpřísnit sankce vůči Rusku, přičemž kroky budou zaměřeny na energetiku a export, které napomáhají válečnému úsilí Moskvy, uvedli představitelé, kteří jsou s diskusemi přímo obeznámeni.
Nová opatření, která vedoucí představitelé oznámili během setkání 19.-21. května, se zaměří na obcházení sankcí ze strany třetích zemí a budou se snažit podkopat budoucí ruskou produkci energie a omezit obchod, který podporuje ruskou armádu, uvedli lidé.
Američtí představitelé také očekávají, že se členové G7 dohodnou na úpravě svého přístupu k sankcím tak, aby byl alespoň u některých kategorií zboží automaticky zakázán veškerý vývoz, pokud není na seznamu schválených položek.
Bidenova administrativa již dříve naléhala na spojence ze skupiny G7, aby změnili přístup skupiny k sankcím, který dnes umožňuje prodávat do Ruska veškeré zboží, pokud není výslovně uvedeno na černé listině.
Tato změna by mohla Moskvě ztížit hledání mezer v sankčním režimu.
Ačkoli se spojenci nedohodli na širším uplatňování přísnějšího přístupu, američtí představitelé očekávají, že v nejcitlivějších oblastech pro ruskou armádu přijmou členové G7 předpoklad, že vývoz bude zakázán, pokud nebude na určeném seznamu.
O přesných oblastech, na které se tato nová pravidla budou vztahovat, se stále jedná.
„Měli byste očekávat, že v několika oblastech, zejména v souvislosti s ruskou obrannou průmyslovou základnou, dojde ke změně předpokladů,“ řekl americký úředník, který si nepřál být jmenován.
Přesné znění společných prohlášení vedoucích představitelů zemí G7 je stále předmětem jednání a úprav, než bude zveřejněno během summitu. Skupinu G7 tvoří Spojené státy, Japonsko, Kanada, Francie, Německo, Itálie a Spojené království.
Opatření lídrů G7 vůči Rusku přichází v době, kdy západní spojenci Ukrajiny hledají nové způsoby, jak zpřísnit již tak restriktivní sankce vůči Rusku, od vývozních kontrol až po vízová omezení a omezení cen ropy, které vyvíjejí tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina, ale nezastavily rozsáhlou invazi, která začala před více než rokem.
Někteří spojenci USA se brání myšlence plošného zákazu obchodu a následného udělování výjimek pro jednotlivé kategorie.
Například Evropská unie má vlastní přístup a v současné době také jedná o svém 11. balíčku sankcí od ruské invaze na Ukrajinu, přičemž většina z nich se zaměřuje na osoby a země, které obcházejí stávající obchodní omezení.
„Někdy diskutovaný přístup ‚nejdříve všechno zakážeme a pak povolíme výjimky‘ podle nás nebude fungovat,“ řekl jeden z vysokých německých vládních úředníků. „Chceme být velmi, velmi přesní a chceme se vyhnout nezamýšleným vedlejším účinkům.“
Jakákoli změna formulace, včetně formulace, která stanoví, že určitý obchod je zakázán, pokud není výslovně vyňat, ze strany vedoucích představitelů G7 nemusí nutně vést k dalším okamžitým zákazům nebo dokonce ke změně postoje Ruska.
„Přinejmenším v první den tato změna předpokladů nemění podstatu toho, co je povoleno, ale má význam pro dlouhodobou trajektorii toho, kam směřujeme, a pro restriktivitu celkového režimu,“ řekl americký úředník.
Očekává se, že Ukrajina, podporovaná západními zbraněmi a penězi, zahájí v nadcházejících týdnech rozsáhlé protiofenzivní operace, aby se pokusila získat zpět od ruských sil východní a jižní části země.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento týden pobýval v Evropě, kde se setkal s papežem Františkem a s vedoucími představiteli Francie, Itálie a Německa. Očekává se, že během summitu skupiny G7 v Hirošimě promluví k vedoucím představitelům, ať už virtuálně, nebo osobně, uvedli úředníci.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv minulý měsíc prohlásil, že krok G7 zakázat vývoz do země by Moskvu přiměl k vypovězení dohody o dodávkách obilí z Černého moře, která umožňuje životně důležitý vývoz obilí z Ukrajiny. Očekává se, že hlavním tématem zasedání G7 bude také potravinová bezpečnost v důsledku války.
