Česká národní banka v loňském roce téměř ztrojnásobila objem zlata, které drží ve svých rezervách. Ke konci loňského roku dosahovaly 986.000 troyských uncí, což odpovídá 30,67 tuny. Hodnota zlata v rezervách byla 45,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů o struktuře devizových rezerv, které dnes centrální banka zveřejnila. Zlatá rezerva dnes již samozřejmě neplní tak zásadní funkci, jako tomu bylo v dávnější minulosti, minimálně fundamentálně se ale stále jedná o velice zásadní faktor, který v podstatě prozrazuje hned na první pohled mnohé o stavu ekonomiky v té dané zemi. Pojďme si toto téma rozebrat ještě o něco hlouběji.
Ke konci roku 2022 měla centrální banka v bilanci 385.000 troyských uncí zlata, tedy zhruba 11,97 tuny. Jeho hodnota byla 15,7 miliardy korun. ČNB nakupovala zlato po celý loňský rok, její aktivita v tomto směru ale vzrostla od druhého čtvrtletí. Zatímco za první kvartál nakoupila zhruba 1,5 tuny zlata, za druhý to bylo 6,1 tuny, za třetí 5,5 tuny a za čtvrtý 5,6 tuny.
Centrální banka začala zlato ve větší míře nakupovat loni. Předtím objem zlatých rezerv mírně kolísal, ale dlouhodobě se držel v rozmezí mezi osmi a 12 tunami.
Guvernér ČNB Aleš Michl v minulosti opakovaně uvedl, že by se zlatá rezerva centrální banky měla postupně zvýšit ke 100 tunám zlata. Podle něj by takový objem zlata zlepšil diverzifikaci portfolia rezerv a zároveň by zvýšil jejich výnos. Podle Michla by také ČNB vybudovala pro příští generace zlatý poklad.
Většina zlata, které ČNB nakupuje, se fyzicky nenachází v jejích budovách. Člen bankovní rady Jan Kubíček v minulosti upozornil, že nakoupené zlato je zpravidla uloženo v zahraničních bankách.
Zlato v rezervách ČNB:
| Datum | miliony troyských uncí | tuny | miliony dolarů | miliardy korun |
| 31.12.2022 | 0,385 | 11,974 | 697,96 | 15,69 |
| 31.3.2023 | 0,434 | 13,499 | 856,11 | 19,24 |
| 30.6.2023 | 0,629 | 19,564 | 1193,19 | 26,82 |
| 30.9.2023 | 0,806 | 25,069 | 1539,74 | 34,61 |
| 31.12.2023 | 0,986 | 30,668 | 2033,88 | 45,71 |
ČR bude spolupracovat s Francií na financování projektů k jaderné energetice
Česká republika bude spolupracovat s Francií na financování společných projektů v jaderné energetice. Počítá s tím nová dohoda Technologické agentury ČR s Francouzskou národní výzkumnou agenturou. Po dnešním setkání to na tiskové konferenci uvedli český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) a francouzská ministryně pro energetickou transformaci Agnés Pannierová-Runacherová. Oba státy také chtějí dál spolupracovat při prosazování vhodných podmínek pro rozvoj jaderné energetiky v EU.
Hlavním tématem dnešního setkání ministrů byla energetická tranzice v Evropě a role jaderné energie při dekarbonizaci energetiky a při zajištění energetické bezpečnosti. Součástí jednání byl i podpis dohody o spolupráci mezi agenturami, podle níž se budou moci subjekty z obou zemí ucházet o financování projektů k rozvoji jaderné energetiky.
Český ministr v souvislosti s dnešní schůzkou připomněl, že letošní rok bude pro tuzemskou jadernou energetiku průlomový, protože se bude rozhodovat o dodavateli nového jaderného bloku v Dukovanech a také o počtu nových jaderných zdrojů. „Pro úspěšné dosažení těchto cílů potřebujeme co nejspravedlivější podmínky pro podporu jaderné energie v rámci Evropské unie. Věřím, že na podporu ze strany Francie se v tomto ohledu budeme moci spolehnout,“ řekl Síkela.
Ministři připomněli, že oba státy jsou členy Jaderné aliance, v níž je 14 unijních zemí. Cílem je podle nich zajistit podmínky pro rozvoj jaderné energetiky v Evropě, a to na stejné úrovni, jaké mají ostatní nízkoemisní zdroje. Síkela dnes také podpořil návrh na vytvoření Průmyslové aliance, která by měla urychlit vývoj a nasazování malých a středních modulárních reaktorů.
Francie má největší podíl jaderné energetiky v Evropě, aktivní je i v Česku. Francouzská společnost Framatome je dodavatelem jaderného paliva do elektrárny v Temelíně. Francouzská společnost EDF je pak vedle severoamerického Westinghouse a korejského KHNP jedním z uchazečů o stavbu nového bloku v Dukovanech.
