Nově zvolený prezident Donald Trump se rozhodl intervenovat v boji o budoucnost TikToku v USA a vyzval Nejvyšší soud k pozastavení zákona, jenž by mohl vést k zákazu této populární platformy sociálních médií.
Zákon má vstoupit v platnost 19. ledna, avšak Trump žádá o jeho odklad, aby mohl po své inauguraci 20. ledna hledat kompromis v této záležitosti.
Hrozba zákazu TikToku a obavy z národní bezpečnosti
Zákon, který by mohl TikTok přinutit k prodeji jeho čínskou mateřskou společností, vzbuzuje v USA širokou diskusi. Trump ve svém podání uvedl, že opatření přináší „rozsáhlé a znepokojivé“ otázky týkající se svobody projevu. Ačkoli k ústavnosti zákona nezaujal pevné stanovisko, zdůraznil, že pouze on disponuje „dokonalými zkušenostmi s uzavíráním dohod“ a „politickou vůlí“ k dosažení kompromisu, který by chránil TikTok a současně řešil obavy o národní bezpečnost.
Trump navrhuje, aby odklad zákona poskytl čas na nalezení dlouhodobého řešení, které by uspokojilo obě strany. „Pauza umožní soudu zvážit všechny aspekty této složité otázky s větším klidem,“ uvedl ve svém podání.
Americké ministerstvo spravedlnosti, pod vedením administrativy prezidenta Joea Bidena, argumentuje, že TikTok představuje „vážné riziko pro národní bezpečnost“. Hlavní právnička Nejvyššího soudu, Elizabeth Prelogarová, zdůraznila, že čínská kontrola nad TikTokem umožňuje shromažďování citlivých údajů o desítkách milionů amerických uživatelů. Tyto informace by mohly být využity k vlivovým operacím nebo jiným nežádoucím aktivitám.
Naopak společnost TikTok varuje, že zákaz platformy by mohl vytvořit nebezpečný precedens. „I v případech, kdy je v sázce národní bezpečnost, by měl zákaz svobody projevu být až poslední možností,“ uvedla společnost. TikTok také upozorňuje, že Kongres nezvážil jiné alternativy, které by umožnily zmírnit obavy o bezpečnost bez nutnosti úplného zákazu.
Trumpův měnící se postoj k TikToku
Donald Trump měl během svého prvního prezidentského období k TikToku ambivalentní postoj. Zpočátku podporoval možnost prodeje americké divize platformy americké společnosti, přičemž očekával, že federální vláda získá část výnosů z transakce. V posledních měsících se však jeho tón změnil. Trump veřejně ocenil TikTok za to, že mu během voleb pomohl získat podporu mladých voličů. Tento měsíc se také setkal s výkonným ředitelem TikToku Shou Chewem ve svém sídle Mar-a-Lago.
Podle zdrojů CNN Trump po podání svého návrhu hovořil s vedením TikToku o možných řešeních. Jeho vyjádření naznačují pochopení pro argumenty o svobodě projevu, které společnost a uživatelé TikToku předložili.
Rozhodnutí federálního soudu
Federální odvolací soud ve Washingtonu tento měsíc jednomyslně potvrdil zákon poměrem hlasů 3:0. Soudci argumentovali, že Kongres a prezident mají při řešení otázek národní bezpečnosti široké pravomoci. Zákon zároveň čelí právní výzvě ze strany skupiny tvůrců obsahu, kteří varují, že jeho zavedení by negativně ovlivnilo miliony uživatelů a tvůrců na TikToku.
Trump ve svém podání rovněž upozornil, že tento zákon by mohl inspirovat další státy k podobným opatřením, což by mohlo ohrozit svobodu projevu na globální úrovni. „Zákaz platformy sociálních médií by mohl být zneužit k potlačení nepohodlných názorů,“ varoval Trump.
Co bude dál?
Nejvyšší soud bude o případu jednat ve zrychleném režimu na zvláštním zasedání 10. ledna. Rozhodnutí soudu bude mít zásadní dopad na budoucnost TikToku v USA a může stanovit precedent pro další podobné případy.
Trumpovo angažmá v tomto sporu přidává na vážnosti a ukazuje, jak kontroverzní otázka zákazu TikToku zůstává. Pokud se podaří dosáhnout kompromisu, mohlo by to zajistit pokračování provozu platformy v USA a zároveň vyřešit obavy o národní bezpečnost.
Zatím není jasné, zda Trump plánuje platformu zachovat za současných podmínek, nebo prosazovat její prodej americké společnosti. Jeho snaha o odklad zákona však naznačuje, že budoucí prezident hodlá sehrát aktivní roli při řešení tohoto sporu.
Pro TikTok a jeho miliony uživatelů v USA zůstává budoucnost nejistá. Případ bude klíčovým testem nejen pro právní rámec týkající se národní bezpečnosti, ale i pro širší otázky svobody projevu v digitální éře. Jak se tento spor vyvine, bude mít významné důsledky pro globální technologické firmy i jejich uživatele.
