Cena ropy po volatilním týdnu posílila, když obchodníci pečlivě analyzovali nejnovější signály z obchodní války, zejména snahy Číny podpořit ekonomiku zasaženou cly, a zároveň sledovali geopolitický vývoj v Íránu. Ropa Brent se vyšplhala nad hranici 67 USD za barel poté, co v předchozím týdnu oslabila o 1,6 %, zatímco ropa West Texas Intermediate (WTI) se pohybovala kolem 63 USD za barel.
Ministr financí USA Scott Bessent uvedl v rozhovoru pro ABC News, že jednání s klíčovými obchodními partnery pokračují a „některá z nich se vyvíjejí velmi dobře, zejména s asijskými zeměmi“. Tento komentář přispěl k určitému optimismu na trzích, i když širší geopolitická a ekonomická nejistota nadále visí ve vzduchu.
V Číně, která je největším světovým dovozcem ropy, úředníci zopakovali své plány na posílení podpory zaměstnanosti a hospodářského růstu. Zhao Chenxin, místopředseda Národní komise pro rozvoj a reformy, uvedl, že země je „plně přesvědčena“, že v roce 2025 dosáhne cíle růstu HDP ve výši přibližně 5 %. Tyto zprávy byly vnímány jako pozitivní signál pro poptávku po ropě v druhé polovině roku.
Navzdory tomuto krátkodobému růstu se ropa Brent stále nachází na cestě k největší měsíční ztrátě od roku 2022. Futures byly pod tlakem přetrvávajících obav, že obchodní válka vedená USA sníží globální ekonomickou aktivitu a tím i poptávku po energiích. Na náladě se negativně podepsalo i zvýšení nevyužité produkce ze strany kartelu OPEC+, který plánuje 5. května schůzku zaměřenou na nastavení produkce na následující měsíce.
Vandana Hari, zakladatelka společnosti Vanda Insights se sídlem v Singapuru, uvedla, že „tržní hráči budou i nadále sledovat eskalaci obchodní války mezi USA a Čínou jako příležitost k nákupu“. Dodala však, že možné rozhodnutí OPEC+ o pokračování v zvyšování dodávek by mohlo na trh vrhnout medvědí stín a oslabit ceny v dalších měsících.
Geopolitické napětí přidalo na nervozitě, když USA a Írán oznámily pokrok v jednáních o jaderném programu. Dohodly se na dalším setkání v Evropě, což by v případě úspěchu mohlo vést k uvolnění sankcí na íránskou ropu. Situaci ale zkomplikoval víkendový výbuch v íránském přístavu Shahid Rajaee, důležitém bodu v Hormuzském průlivu, přes který proudí významná část globální ropy. Výbuch si vyžádal desítky obětí a zdůraznil zranitelnost této klíčové obchodní trasy.
Další geopolitický vývoj přišel z Ukrajiny, kde se prezident Volodymyr Zelenskyj setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump následně naznačil, že Rusko možná zdržuje ukončení války, což by mohlo vést k zavedení dalších sankcí. Taková opatření by mohla ovlivnit energetické trhy a přispět k vyšší volatilitě cen ropy.
Technické ukazatele na trzích naznačují smíšené signály. V dubnu se promptní spread ropy Brent – rozdíl mezi nejbližšími futures kontrakty – rozšířil v býčí struktuře známé jako backwardace, což signalizuje napjatou krátkodobou nabídku. Nicméně na delší časové ose, zejména na začátku roku 2026, jsou rozdíly mezi kontrakty méně příznivé a ukazují na možné oslabení poptávky.
Investoři tento týden s napětím očekávají také zveřejnění výsledků největších ropných společností světa, jako jsou BP, Shell, Chevron a Exxon Mobil. Tyto výsledky by mohly poskytnout další důležité informace o stavu globálního ropného trhu a o tom, jak jednotlivé společnosti zvládají současné výzvy.
Zda se podaří udržet aktuální růst cen ropy, bude do značné míry záviset na dalším vývoji v obchodních jednáních, rozhodnutích OPEC+ a stabilitě geopolitické situace na Blízkém východě.
