Navzdory snaze zmírnit napětí v obchodní politice americká veřejnost nadále vnímá inflaci jako závažný problém.
Konečné výsledky dubnového průzkumu spotřebitelského sentimentu Michiganské univerzity ukázaly, že očekávání inflace na příští rok vyskočila na 6,5 %, což je nejvyšší hodnota od roku 1981. V březnu přitom spotřebitelé předpokládali inflaci na úrovni 5 %, a ještě před třemi měsíci byla tato očekávání mnohem nižší – pouze 3,3 %.
Zajímavé je, že aktualizace průzkumu následovala po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odložit zavedení nových cel o 90 dní, oznámené 9. dubna. Před tímto krokem spotřebitelé předpokládali ještě vyšší tempo růstu cen – 6,7 %. Přesto i po odkladu cel zůstávají inflační obavy výrazně vyšší než v předchozích měsících, což podtrhuje hlubokou nejistotu ohledně budoucího vývoje ekonomiky.
Podle ředitelky průzkumu Joanne Hsu souvisí aktuální pesimismus spotřebitelů především s nejasnostmi kolem obchodní politiky a jejími dopady na každodenní život. „Očekávání inflace se v dubnu vyvíjela ruku v ruce s hlavními politickými rozhodnutími,“ uvedla Hsu. Ačkoli částečný odklad cel přinesl krátkodobé zmírnění obav, celková úroveň pesimismu zůstala vysoká.
Spotřebitelská důvěra zůstává slabá i přes snahu uklidnit trhy
Vedle inflačních očekávání zůstává alarmujícím signálem i stav spotřebitelské důvěry. Počáteční dubnová data ukazovala, že index důvěry klesl na 50,8 bodu, zatímco konečná čísla o něco vylepšila tuto hodnotu na 52,2 bodu. Přesto se jedná o čtvrtý měsíc v řadě, kdy důvěra spotřebitelů klesla, a index je nyní o 32 % nižší než v lednu.
To znamená, že se americká spotřebitelská nálada nachází na jedné z nejnižších úrovní od roku 1978. Podle Hsu spotřebitelé nevěří v brzké zlepšení ekonomické situace, a to především kvůli přetrvávající nejistotě ohledně trhu práce a slabým očekáváním růstu příjmů. „Bez stabilních a rostoucích příjmů je nepravděpodobné, že by spotřebitelské výdaje zůstaly silné,“ upozornila.
Tento stav přitom přichází v době, kdy je americká ekonomika silně závislá na domácí spotřebě. Jakékoli výraznější omezení výdajů může tedy výrazně přispět k oslabení hospodářského růstu.
Slabá data z průmyslu a služeb potvrzují zpomalování ekonomiky
Obavy ze zpomalení ekonomiky podporují i čerstvá data z podnikatelského sektoru. Kompozitní index PMI společnosti S&P Global – ukazatel aktivity v oblasti služeb a výroby – v dubnu klesl na 51,2 bodu, což je nejnižší úroveň za posledních 16 měsíců. Tento vývoj signalizuje, že růst aktivity v ekonomice výrazně zpomaluje.
Ještě výraznější varování přišlo z regionálních průzkumů amerických Federálních rezervních bank. Průzkum Fedu v Richmondu ukázal, že kompozitní index výroby klesl z březnových -4 na dubnových -13 bodů, což představuje prudké zhoršení podmínek v průmyslu. Rovněž nové objednávky zaznamenaly výrazný propad.
Podobný obrázek přinesl i průzkum Fedu ve Filadelfii, zaměřený na nevýrobní sektor. Výsledný index klesl na -42,7 bodu, což je nejnižší hodnota od května 2020, tedy od období prvního šoku pandemie COVID-19.
Tyto údaje naznačují, že ekonomické zpomalení není ojedinělým jevem v jednom regionu, ale jde o plošný problém napříč celou ekonomikou.
Riziko recese se zvyšuje v důsledku rostoucí nejistoty
Ekonomové i představitelé Federálního rezervního systému stále častěji varují, že kombinace vysoké inflace, slabé důvěry a klesající aktivity může americkou ekonomiku přivést na pokraj recese.
Zpráva Fedu v St. Louis ze 7. dubna zdůraznila, že zvýšená nejistota v oblasti hospodářské politiky může sama o sobě způsobit recesní podmínky. Předseda Fedu Jerome Powell při nedávném vystoupení připomněl, že podniky i domácnosti v průzkumech deklarují „neuvěřitelně vysokou úroveň nejistoty“, což je podle studií spojeno s omezením investic, spotřeby i náboru nových zaměstnanců.
Powell varoval, že pokud se tato nejistota bude dále zvyšovat, může to vést ke znatelnému ochlazení ekonomiky. A vzhledem k rostoucí opatrnosti spotřebitelů i podniků není tento scénář nijak vzdálený realitě.
S rostoucími inflačními očekáváními, ochabující důvěrou a zpomalující se aktivitou se americká ekonomika ocitá v situaci, kdy tradiční nástroje podpory růstu mohou být méně účinné. Další vývoj bude záviset nejen na vnitřní dynamice, ale také na budoucích rozhodnutích v oblasti obchodní a měnové politiky.
