Česká bankovní asociace (ČBA) zhoršila odhad letošního hospodářského růstu, když hrubý domácí produkt (HDP) v ČR podle ní vzroste o 1,7 procenta. Příští rok by měl růst zrychlit na dvě procenta. Do horšího výhledu se výrazně propsal negativní dopad obchodních válek a nejistota s nimi spojená, uvedla dnes asociace ve své prognóze. V únoru očekávala pro letošek růst ekonomiky o 2,1 procenta a pro příští rok o 2,4 %.
„Nejenže dále slábnou růstové vyhlídky české ekonomiky, ale zároveň vidíme další změnu v očekávaném složení růstu, který bude opět více spoléhat na spotřebu, zatímco investice budou slabší. Tento mix bohužel nenaznačuje potřebné zvýšení potenciálu české ekonomiky, který je zapotřebí ke snížení inflačních tlaků,“ doplnil hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel
Obchodní války ukousnou podle ankety ČBA z růstu českého HDP v těchto letech 0,8 procentního bodu, když v průměru analytici předpokládají pro rok 2026 ustálení amerických cel na evropské dovozy ve výši 12 procent. „Ovšem startovací pozice české ekonomiky je o něco silnější, než jsme čekali v únoru, či než naznačují čísla HDP za první čtvrtletí. Proto obdobně jako v únoru, nepředpokládáme výrazné dopady do čísel spojených s trhem práce či inflací, což limituje i reakci hospodářské politiky,“ uvedla ČBA.
Asociace počítá v letošním roce s nepatrným zpomalením meziročního růstu spotřebitelských cen k 2,3 procenta a s dalším mírným zvolněním v roce 2026 na 2,2 procenta. V letošním roce podle ČBA zmírní růst nominálních mezd o více než jeden procentní bod na 5,9 procenta a v příštím roce dále pod pět procent. Reálné mzdy porostou o 3,5 procenta a 2,7 procenta po růstu o 4,5 procenta v loňském roce. Reálné hrubé mzdy se tak vrátí na předcovidovou úroveň roku 2019 až v průběhu příštího roku.
„Inflační šoky jsou definitivně za námi. Zásluhou zlevňujících energií a pohonných hmot by se inflace měla v dalších měsících držet okolo dvouprocentního inflačního cíle České národní banky,“ upozornila hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Vyhráno ale podle ní zdaleka není. Jádrová inflace zůstává zvýšená, odráží doznívající cenové dopady energetické krize a přetrvávající strukturální nerovnováhy na trhu nemovitostí, které se nadále promítají do cen služeb a nájmů, dodala.
Zhoršení trhu práce odráží slabší oživení ekonomiky, ale stále ČBA čeká spíše stabilizaci míry nezaměstnanosti než její výrazný nárůst. Současnou negativní dynamiku reflektuje v očekávaní vyššího podílu nezaměstnaných osob 4,2 procenta v letošním roce, následovaný jeho mírným poklesem na 4,1 procenta v roce 2026.
Úrokové sazby ČNB budou pravděpodobně nadále pozvolně klesat, ovšem pro letošní rok stále vidí prostor pro jedno další snížení dvoutýdenní repo sazby na 3,25 procenta a v příštím roce na tři procenta. Rovněž vnímá menší prostor pro posílení kurzu koruny, a to k 24,7 Kč za euro koncem příštího roku z 25 Kč/EUR na konci letošního roku.
Makroekonomická prognóza ČBA v číslech:
| Ukazatel | 2024 | 2025 | 2026 |
| Růst reálného HDP (pct) | 1 | 1,7 | 2 |
| Růst spotřeby domácností (pct) | 2 | 3 | 2,5 |
| Růst vládní spotřeby (pct) | 3,3 | 2,5 | 1,6 |
| Růst investic (bez zásob, pct) | -1,4 | 0,2 | 2,6 |
| Růst vývozů (pct) | 1,5 | 1,5 | 3 |
| Růst dovozů (pct) | 0,7 | 2 | 3,3 |
| Míra inflace (pct) průměr | 2,4 | 2,3 | 2,2 |
| Míra inflace (pct) konec roku | 2,9 | 2,1 | 2,2 |
| Podíl nezaměstnaných osob (MPSV): průměr (pct) | 3,8 | 4,2 | 4,1 |
| Průměrná nominální mzda (růst pct) | 7,1 | 5,9 | 4,9 |
| Průměrná reálná mzda (růst pct) | 4,5 | 3,5 | 2,7 |
| Vládní deficit/přebytek (pct HDP) | -2,2 | -2,3 | -2,3 |
| Vládní dluh (pct HDP) | 43,6 | 44,3 | 44,8 |
| Základní sazba ČNB 2T REPO (pct): konec období | 4 | 3,25 | 3 |
| 3M-PRIBOR (pct): průměr | 5 | 3,5 | 3,1 |
| Výnos 10letého vládního dluhopisu (pct): průměr | 4 | 4 | 3,8 |
| Základní sazba ECB (pct): konec období | 3,15 | 1,9 | 1,9 |
| Kurz CZK/EUR: průměr | 25,1 | 25,0 | 24,9 |
| Kurz CZK/EUR: konec roku | 25,2 | 25 | 24,7 |
| Růst reálného HDP v eurozóně (pct) | 0,8 | 0,9 | 1,2 |
| Ceny ropy (USD za barel): brent průměr | 80 | 66 | 65 |
| Růst bankovních úvěrů klientských (pct) | 6,1 | 5,5 | 5,7 |
| Růst bankovních úvěrů domácnostem (pct) | 4,9 | 6,3 | 6,0 |
| Růst bankovních úvěrů (nefinančním) podnikům (pct) | 7,6 | 5,3 | 4,9 |
| Růst bankovních vkladů klientských celkem (pct) | 7,4 | 5,5 | 4,8 |
<!– DIP popup–>
Penzijní fondy zřejmě budou moci investovat do bydlení, což by mohlo podpořit bytovou výstavbu v Česku. Schválil to dnes Senát v souvisejícím zákonu, který navazuje na nový zákon o podpoře bydlení. Poplatníci si zřejmě také budou moci snižovat daňový základ o úroky z úvěrů, které si vzalo bytové družstvo. Zákon rovněž zavádí pravidlo, které umožní bytovým družstvům a společenstvím vlastníků odpojovat neplatiče od služeb. Podmínkou bude, že neplatící vlastník bude v prodlení s platbou po dobu tří měsíců. Předlohu dostane k podpisu prezident.
Všechny investice penzijního fondu do bydlení nebudou smět přesáhnout 20 procent majetku fondu. Investovat by mohly například prostřednictvím fondu kvalifikovaných investorů nebo prostřednictvím jiné právnické osoby. Takováto právnická osoba, Special purpose vehicle (SPV), by mohla vydat dluhopisy, které by fond nakoupil. Do jednoho SPV nebo fondu kvalifikovaných investorů by penzijní fond směl vložit nejvýše deset procent svého majetku. „Podle penzijních společností může objem jejich investic dosáhnout do roku devět miliard, do pěti let až 20 miliard Kč. Díky tomu vyrostou vyšší tisíce nových bytů,“ uvedl začátkem března ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Zákon také umožní poplatníkům, aby si od základu daně z příjmů odečítali úroky nejen z vlastního úvěru na vlastní bydlení, ale i z úvěrů bytového družstva. Podmínkou bude, že poplatník je členem družstva a tyto úroky hradí a že družstvo rozpočítalo na družstevníky pouze ty úroky, které samo hradí. Tato novinka se do zákona dostala ve Sněmovně na základě pozměňovacího návrhu ministra Stanjury a poslance ODS Jiřího Havránka.
Související změnový zákon zavádí do občanského soudního řádu rozkaz k vyklizení bytu. Má to urychlit spory o vyklizení neoprávněně užívaných bytů. „Díky těmto změnám budou mít pronajímatelé rychlejší přístup k bytu či domu, odmítá-li se nájemce po skončení nájmu vystěhovat, což by je mělo též motivovat k pronajímání bytů na základě dlouhodobých nájemních smluv,“ uvedla k tomu vláda v důvodové zprávě.
