Lídři zemí jihovýchodní Asie se sešli v Kuala Lumpuru na dvoudenním summitu, jehož cílem je posílit vztahy s Čínou a státy Perského zálivu v reakci na narůstající napětí v obchodních vztazích se Spojenými státy.
V centru jednání stojí obchodní a ekonomická spolupráce, a to v době, kdy prezident Donald Trump hrozí plošnými 50% cly na dovoz z Evropské unie a dalších regionů. Členské země ASEAN tak hledají cesty, jak diverzifikovat své obchodní vazby a minimalizovat dopady případného ochlazení vztahů s Washingtonem.
Zatímco západní země se summitu neúčastní, Čína vyslala svého premiéra Li Qianga a k jednáním se připojili i představitelé zemí Rady pro spolupráci v Perském zálivu včetně Saúdské Arábie, Kataru či Spojených arabských emirátů. To podtrhuje měnící se geopolitickou dynamiku v regionu. Malajsie jako hostitelská země v čele s premiérem Anwarem Ibrahimem usiluje o posílení obchodních vztahů právě v těchto směrech.
USA v defenzivě, Čína posiluje vliv
Tlak Washingtonu na omezení obchodních vazeb s Pekingem staví země ASEAN do složité pozice. Čína varuje své partnery, aby se vyvarovali dohod s USA, které by mohly ohrozit její zájmy, čímž se geopolitické soupeření promítá do obchodní diplomacie. Podle agentury Xinhua dosáhl obchod mezi Čínou a zeměmi ASEAN v roce 2024 objemu 982,3 miliardy dolarů, což je téměř dvojnásobek oproti americkému obchodnímu výkonu v tomto regionu, který činil 476,8 miliardy dolarů.
Čínský prezident Si Ťin-pching nedávno navštívil Vietnam, Malajsii a Kambodžu a vyzval k jednotě asijských zemí tváří v tvář tlaku ze Západu. Tato snaha o formování „asijské rodiny“ má podpořit čínskou strategii v regionu, zatímco USA bojují o udržení vlivu prostřednictvím bilaterálních dohod, které ale podle zpráv z Malajsie nenacházejí velkou odezvu.
Indonésie se letos stala členem skupiny BRICS, vedené Čínou a Ruskem, a země jako Malajsie, Vietnam a Thajsko získaly status partnerských států. To ukazuje na rostoucí ochotu států jihovýchodní Asie posilovat vztahy mimo tradiční západní spojence. Zároveň ASEAN a Čína dokončily aktualizaci dohody o volném obchodu, která zahrnuje nové kapitoly o digitální a zelené ekonomice, což zvyšuje atraktivitu vzájemné spolupráce.
Region hledá vlastní cestu
Podle malajského ministra komunikací Fahmiho Fadzila summit ukazuje, že Malajsie chce zůstat neutrální a otevřená všem obchodním partnerům. „Chceme obchodovat s každou zemí, která o to má zájem,“ uvedl. Přesto se z pohledu analytiků jako Shahriman Lockman z malajsijského Institutu strategických a mezinárodních studií Spojené státy zatím nahradit nedají.
Ve Washingtonu mezitím probíhají jednání mezi zástupci několika zemí regionu a americkými úředníky s cílem odvrátit nejtvrdší dopady Trumpových celních opatření. Zda však dojde k dohodě, zůstává nejasné. USA totiž podle dostupných informací odmítly nabídku Malajsie jednat jako regionální blok.
ASEAN se mezitím snaží posílit vnitroregionální obchodní toky, ale jak upozorňuje singapurský vicepremiér Gan Kim Yong, i když tato snaha existuje, nestačí k plnému nahrazení transpacifického obchodu. Více než 90 % zboží obchodovaného v regionu je již bezcelní, což omezuje další prostor pro snížení tarifních bariér uvnitř ASEANu.
Bezpečnostní otázky a globální napětí
Summit se kromě ekonomických otázek dotkne i mezinárodních konfliktů, zejména situace v Gaze a Myanmaru. Malajsijský premiér Anwar avizoval, že hodlá na summitu otevřít otázku příměří v Gaze a zároveň připomenout kritiku Izraele za vojenské akce proti Hamasu. Věří, že ASEAN by měl sehrát aktivnější roli i v konfliktu v vojensky ovládaném Myanmaru, kde občanská válka dále pokračuje.
Někteří analytici, například Gregory Poling z amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia, však tvrdí, že přes silnou rétoriku Malajsie neexistuje ze strany ASEANu skutečná snaha tyto otázky aktivně řešit. Podle něj je celková sázka regionu spíše symbolická a odrazem opatrnosti, nikoli akce.
Sílící tlak globalizace a geopolitických změn
Vzhledem k tomu, že USA i Čína stupňují svou politiku vlivu v oblasti obchodu, bezpečnosti a diplomacie, země jihovýchodní Asie se nacházejí mezi dvěma póly světové moci. Trumpova celní strategie a odmítání multilaterálních dohod nutí jednotlivé státy hledat vlastní cesty, ať už prostřednictvím členství v BRICS, nových dohod s Čínou nebo regionální integrace uvnitř ASEAN.
Celní napětí a geopolitické konflikty tak dávají summitu v Kuala Lumpuru mimořádný význam. Ačkoliv summit neslibuje zásadní průlom, ukazuje, že region zintenzivňuje úsilí o vyvažování vztahů – a že volba mezi USA a Čínou již dávno není černobílá.
