Inflace ve Spojených státech letos vykazuje známky zpomalení a některé klíčové ukazatele naznačují, že by se mohla přiblížit předpandemickým hodnotám.
Přesto však ekonomové i politici zůstávají obezřetní. Snížené tempo růstu cen je sice vítané, ale není zdaleka jisté, že se tento trend udrží – a jedním z hlavních důvodů je nejistota spojená s novými dovozními cly, která by mohla inflaci znovu rozhýbat.
Podle prognóz zveřejněných v pátek se očekává, že index výdajů na osobní spotřebu (PCE), preferovaný ukazatel inflace Federálního rezervního systému (Fed), vzrostl v dubnu o pouhých 0,1 %. V březnu přitom nevykázal žádný růst. Pokud se tato předpověď naplní, znamenalo by to meziroční pokles celkové inflace z 2,3 % na 2,2 %, tedy velmi blízko k dvouprocentnímu cíli Fedu a zároveň k úrovním, které byly běžné před pandemií.
Jádrová inflace zůstává nad cílem
Jiný sledovaný ukazatel – jádrový PCE index, který nezahrnuje volatilní složky jako potraviny a energie – by měl také zaznamenat nárůst o 0,1 %, přičemž meziroční jádrová inflace by zůstala na 2,6 %. To sice představuje pokles oproti předchozím letům, ale stále se jedná o hodnotu, která je výrazně nad inflačním cílem Fedu.
Centrální banka tak stále čelí výzvě, jak dostat inflaci trvale pod kontrolu. Přestože se celkový růst cen zpomalil, přetrvávají obavy, že náklady na život zůstanou vysoké nebo znovu vzrostou – obzvlášť pokud se do cen promítnou nová cla.
Cla jako potenciální katalyzátor nového růstu cen
Inflační vývoj navíc ovlivňuje aktuální právní bitva o celní politiku administrativy Donalda Trumpa. Nedávné rozhodnutí amerického soudu zpochybnilo pravomoci, na jejichž základě bývalý prezident zavedl většinu cel. Soud konstatoval, že Trump překročil své zákonné pravomoci, ale Bílý dům se proti rozsudku odvolal a není vyloučeno, že se celá věc bude táhnout měsíce.
Zásadní je, že některá cla zůstávají v platnosti a další mohou být brzy zavedena – zejména pokud Trumpova administrativa uspěje v jejich prosazení na základě jiných právních základů. Analytici tak upozorňují, že vyšší ceny dovozu, zejména u průmyslového zboží, elektroniky nebo spotřebních produktů, mohou během několika měsíců tlačit inflaci opět nahoru – podle některých předpovědí až k hranici 3 %.
Tato rizika se objevují navzdory tomu, že některá z nejvyšších cel byla zmírněna. Jenže i částečné obnovení celních bariér může mít významný dopad na strukturu spotřebitelských cen v USA. Ekonomové varují, že cenové tlaky způsobené vnějšími šoky, jako jsou právě cla, jsou méně předvídatelné a mohou narušit celkovou stabilitu inflace.
Inflační očekávání nejsou stabilní
Nová studie ekonomů Oliviera Coibiona a Yuriye Gorodnichenka upozorňuje na další důležitý aspekt – odtržení inflačních očekávání od reality. Podle jejich zjištění se důvěra domácností i firem ve schopnost Fedu udržet inflaci pod kontrolou oslabila. Tato nejistota sama o sobě může přispět k vyššímu růstu cen, protože lidé i podniky se chovají obezřetněji, více utrácejí předem a snaží se přenášet náklady dále na zákazníky a partnery.
Autoři přirovnávají současnou situaci k sedmdesátým letům minulého století, kdy se Spojené státy potýkaly s vlnou inflačních šoků. Tehdy vedla kombinace geopolitických událostí, ropných krizí a ekonomických zásahů k tomu, že inflace zůstávala zvýšená po dlouhá období. Kdykoli se zdálo, že klesá, opět explodovala a nabírala na síle.
V závěru studie upozorňují, že „jakákoli významná jiskra by mohla znovu zažehnout oheň“. A vzhledem k tomu, že ceny dovozu už nyní rostou, může být podle nich další vlna inflace již v pohybu a těžko ji bude možné jednoduše zastavit.
Zatímco aktuální inflační čísla dávají naději, že tlak na růst cen se zmírňuje, budoucnost zůstává nejistá. Rozhodnutí soudů, nové celní politiky a ztráta důvěry veřejnosti ve stabilitu cen vytvářejí složitý mix, který může návrat k nízké inflaci značně zkomplikovat. Federální rezervní systém bude muset nadále pečlivě sledovat nejen samotná data, ale i náladu trhu a spotřebitelů, aby mohl adekvátně reagovat a předejít nechtěným překvapením.
