Ceny zlata v úterý v asijském obchodování klesly, protože investoři přesunuli svou pozornost od bezpečných přístavů ke rizikovějším aktivům. Hlavním důvodem tohoto přesunu bylo snížení úrokových sazeb centrálními bankami Číny a Austrálie, což povzbudilo trhy a zvýšilo chuť investorů riskovat. Pokles zlata tak navázal na předchozí růst, který byl vyvolán obavami z ekonomické nejistoty, obchodních sporů a fiskální situace Spojených států. Přesto se zlato i nadále obchoduje nad klíčovou hranicí 3 000 USD za unci, což svědčí o přetrvávajících obavách v pozadí.
Spotové zlato kleslo o 0,6 % na 3 211,65 USD za unci a futures na červen se obchodovaly za 3 213,67 USD, rovněž se ztrátou 0,6 %. Tento pokles přišel v době, kdy regionální akciové trhy rostly – zejména ty v Číně a Austrálii – právě díky rozhodnutím jejich centrálních bank uvolnit měnovou politiku. Cílem těchto kroků je podpořit hospodářský růst v době, kdy globální ekonomická nejistota roste, a to především kvůli pokračujícím obchodním třenicím mezi USA a jejich partnery.
Zatímco v minulém týdnu zlato profitovalo z obav kolem fiskální stability Spojených států, které posílilo i po snížení úvěrového ratingu USA agenturou Moody’s, tento efekt nyní zeslábnul kvůli pevnějšímu americkému dolaru a silnějšímu výkonu Wall Street. Americké akcie i dolar tak na chvíli přerušily růstový trend drahých kovů, což vedlo k určité korekci na trhu se zlatem.
Čínská a australská centrální banka se rozhodly snížit sazby, aby podpořily úvěrovou aktivitu a domácí spotřebu, čímž vytvořily pozitivní prostředí pro růst akcií. Tento vývoj však také oslabuje poptávku po bezpečných aktivech, jako je právě zlato. Investoři se v prostředí větší stability a likvidity často přesouvají k rizikovějším možnostem s vyšším potenciálním výnosem, což snižuje atraktivitu drahých kovů jakožto zajištění proti nejistotě.
Zároveň je třeba poznamenat, že obchodní příměří mezi USA a Čínou, které se minulý týden dohodlo na dočasném zmírnění vzájemných cel, mělo na trh pozitivní dopad. Tento optimismus byl však omezen vyjádřením Číny, že americké kontroly vývozu čipů do Číny podkopávají dosaženou dohodu. Tyto obavy se opět promítly do nestability na trhu, i když zatím pouze částečně, protože náladu přehlušil silnější růst akcií.
Vliv na trh se zlatem mají i další geopolitické faktory. Japonsko oznámilo, že chystá další obchodní jednání se Spojenými státy, ale zatím se nechystá ustoupit ze svého požadavku, aby prezident Trump zcela zrušil cla na japonské zboží. Tato jednání, pokud by skončila neúspěšně, by mohla znovu rozdmýchat napětí na trzích a potenciálně obnovit zájem o drahé kovy.
Dalším faktorem, který ovlivňuje sentiment, je připravovaný zákon o snížení daní ve Spojených státech, o němž by mohla tento týden hlasovat Sněmovna reprezentantů. Kritici návrhu varují, že by mohl ještě více zvýšit fiskální deficit USA, což by mělo negativní dopad na ekonomickou stabilitu a dlouhodobě by to mohlo opět posílit poptávku po zlatě jako pojištění proti inflaci a znehodnocení měny.
Mezitím klesaly i další drahé a průmyslové kovy. Futures na platinu oslabily o 0,1 % na 1 005,15 USD/oz, zatímco stříbro ztratilo 0,4 % a kleslo na 32,355 USD/oz. Futures na měď, považovanou za klíčový ukazatel globálního růstu, rovněž oslabily – na londýnské burze klesly o 0,6 % na 9469,05 USD za tunu, zatímco americká měď ztratila 0,9 % a obchodovala se za 4,6195 USD za libru.
Navzdory aktuálnímu poklesu zůstává výhled pro zlato ve střednědobém horizontu pozitivní. Obavy z obchodních sporů, zvyšujících se deficitů a potenciálně zpomalujícího globálního růstu stále podporují poptávku po zlatě jako bezpečné investici. Dnešní pokles tak může být pouze krátkodobou korekcí v rámci širšího trendu.
