Bitcoin se v červnu 2025 obchoduje za přibližně 105 000 USD, přesto řada analytiků věří, že jeho cena může ještě do konce roku vystoupat až na 200 000 dolarů.
Takový nárůst, téměř o 90 %, by znamenal, že tržní kapitalizace bitcoinu (BTC) vzroste z aktuálních 2 bilionů USD na zhruba 3,9 bilionu USD. Tento odhad by mohl na první pohled působit jako příliš ambiciózní, ovšem pokud se podíváme blíže na dynamiku nabídky a poptávky, ukazuje se, že vývoj má reálný základ.
Zásadním faktorem je snížení emise nových mincí, ke kterému došlo 20. dubna 2024 v rámci takzvaného halvingu. Odměna za těžbu byla snížena, a tím pádem klesla roční emise zhruba z 328 500 na přibližně 164 000 nových bitcoinů. Vzhledem k tomu, že už bylo vytěženo více než 19,9 milionu z maximálních 21 milionů coinů, roste nová nabídka o méně než 0,8 % ročně. To je extrémně nízké tempo, které bude dále klesat po dalším plánovaném halvingu v roce 2028.
V kombinaci s rostoucí poptávkou tato omezená nabídka vytváří prostředí, ve kterém může cena výrazně růst – a to bez nutnosti „kryptoměnové mánie“. Stačí jen, aby institucionální investoři nadále převáděli fiat měny na bitcoin rychleji, než je těžaři schopní generovat nové mince.
Institucionální poptávka roste
Právě institucionální investoři se stávají hlavní hnací silou trhu. Například bitcoinové ETF fondy již nashromáždily více než 46 miliard dolarů, a jen během šesti červnových dnů do nich přiteklo dalších 1,8 miliardy USD. Spolu s veřejně obchodovanými firmami drží nyní tyto fondy přibližně 6 % všech existujících bitcoinů. Při aktuální ceně to odpovídá více než dvěma letům nové emise.
Pokud by příliv kapitálu pokračoval byť jen polovičním tempem, mohla by dostupná nabídka klesnout o další 2–3 % do roku 2026. A protože počet ochotných prodejců bude klesat rychleji než ochota nakupovat, výsledkem může být další cenový růst.
Tento vývoj probíhá bez většího mediálního humbuku a euforie, která tradičně doprovází vrcholy kryptoměnového trhu. Jinými slovy: není potřeba bublina, aby cena rostla. Stačí stabilní, systematická poptávka od institucí.
Makroekonomické prostředí pomáhá
Vedle samotné nabídky a poptávky hraje svou roli také širší makroekonomické prostředí. V USA se jádrová inflace v květnu snížila na nejnižší úroveň od roku 2023 a Federální rezervní systém zatím nezměnil úrokové sazby. Trhy nicméně očekávají, že v roce 2026 dojde k jejich snížení, což snižuje reálné výnosy tradičních aktiv a zvyšuje atraktivitu těch nevýnosných – jako je právě bitcoin.
Důležitým faktorem je také vývoj regulace. Evropská unie v červnu spustila nový rámec pro kryptoměny (MiCA), který umožňuje burzám získávat licence a tím otevírá jednotný trh pro 27 zemí. To zvyšuje právní jistotu a přitahuje evropské institucionální hráče, kteří doposud kvůli nejistotě vyčkávali.
Je však třeba zmínit i rizika, která mohou vývoj ceny zkomplikovat. Patří sem geopolitické napětí, hrozba likviditní krize nebo náhlé regulační zásahy v USA. Jakýkoliv restriktivní zákon, například ohledně zdanění či správy kryptoměn, by mohl poptávku oslabit – alespoň dočasně.
Hranice 200 000 dolarů je reálná, ale pro úspěch bitcoinu není klíčová
I kdyby se bitcoin do konce roku 2025 na 200 000 dolarů nedostal, neznamená to, že selhal jako investice. Pokud by ETF fondy nasály dalších 50 miliard dolarů, odstranily by z oběhu přibližně 475 000 dalších coinů. To je objem, který významně ovlivní trh, ať už cena poroste lineárně nebo v nepravidelných vlnách.
Dlouhodobě je však nejdůležitější jiný aspekt: pro většinu investorů je klíčem dlouhodobé držení, nikoli dosažení konkrétní cílové ceny do určitého data. Vývoj ukazuje, že bitcoin má silný fundament, podporovaný jak technickými faktory nabídky a poptávky, tak zvyšujícím se zájmem institucionálních hráčů.
A právě díky těmto základům zůstává bitcoin i nadále relevantní investicí, a to i v případě, že se k cíli 200 000 USD dopracuje o něco později, než analytici očekávají.
