Ottawa uvalila 100% clo na dodávky mimo USA, aby ochránila pracovní místa
Kanadská vláda pod vedením premiéra Marka Carneyho reaguje na vyhrocenou celní válku s USA zavedením ochranných opatření proti dovozu oceli a hliníku. Carney oznámil, že Kanada uvalila 100% cla na dovoz těchto surovin z jiných zemí než Spojených států. Současně informoval, že od 21. července upraví 25% odvetná cla na americký dovoz, v závislosti na průběhu jednání s Washingtonem.
Kroky kanadské vlády přicházejí jako odpověď na zdvojnásobení celních sazeb, které na začátku měsíce zavedl americký prezident Donald Trump. Ten zvýšil cla na dovoz kanadské oceli a hliníku do USA ze 25 % na 50 %, což v Kanadě vyvolalo silnou reakci. Premiér Carney označil tento krok za katastrofální pro domácí průmysl, který je zásadní pro ekonomickou stabilitu země.
Ochrana domácího trhu a přesměrování dovozu
Podle ministra financí Françoise-Philippea Champagnea zavádí Ottawa kvóty na dovoz, které mají za cíl „stabilizovat domácí trh a zabránit škodlivému přesměrování obchodu“ způsobenému americkými opatřeními. Carney zároveň upozornil, že pokud by Kanada nezasáhla, do země by začala proudit levná ocel z jiných zemí, především z Číny. I proto Kanada již dříve uvalila 25% přirážku na čínský dovoz.
Vláda plánuje aktivně podporovat domácí produkci tím, že začne odebírat kanadskou ocel a hliník pro infrastrukturní projekty, výdaje na obranu i pro automobilový průmysl. Premiér v této souvislosti poznamenal: „Pracovníci v ocelářském a hliníkovém průmyslu jsou v první linii této obchodní krize.“
Odezva průmyslu a odborů
Rozhodnutí vlády se však nesetkalo s jednoznačným souhlasem. Prezidentka Kanadské asociace výrobců oceli Catherine Cobdenová a odborový předák Marty Warren uvedli, že přijatá opatření „nesplňují potřeby našeho odvětví“. Zároveň dodali, že budou se zástupci vlády dál konstruktivně spolupracovat na vytvoření lepšího plánu, který by skutečně chránil kanadské výrobce a tisíce pracovních míst.
Nadcházející týdny ukážou, zda opatření Ottawy skutečně přinesou stabilizaci trhu nebo budou potřebné další zásahy. Důležité bude rovněž sledovat vývoj v jednáních mezi Kanadou a USA – Carney totiž během summitu G7 v Kananaskis v Albertě jednal s prezidentem Trumpem o nové dohodě o ekonomické a bezpečnostní spolupráci. Jak premiér uvedl na sociální síti X (dříve Twitter), obě strany se dohodly na pokračování rozhovorů v následujících 30 dnech.
Význam oceli a hliníku pro kanadskou ekonomiku
Kanada je největším dodavatelem oceli a hliníku do USA. V roce 2023 tvořila téměř čtvrtinu amerického dovozu oceli a přibližně polovinu dovozu hliníku. Podle Kanadské asociace výrobců oceli (CSPA) má sektor oceli v Kanadě obrat přibližně 15 miliard kanadských dolarů, zaměstnává 23 000 lidí přímo a dalších 100 000 nepřímo.
Ocelářský sektor tak není jen ekonomicky významný, ale má i silný společenský dopad. Carney proto zdůraznil, že hlavním cílem jeho vlády je udržet ocelářský průmysl nad vodou během probíhající krize a zajistit, aby se nezhroutil pod tlakem zahraniční konkurence a obchodních omezení.
Kanada se v této situaci snaží vyvážit tlak Spojených států s ochranou vlastních strategických odvětví. Zatímco USA reagují jednostranným navyšováním cel, Ottawa se snaží hledat systémová řešení – od kvót a přirážek až po podporu domácích nákupů a průmyslových projektů.
Současná situace také znovu otevírá širší debatu o globálním protekcionismu a schopnosti jednotlivých ekonomik bránit se před agresivní obchodní politikou. Kanada se nachází v nelehké pozici: na jedné straně je ekonomicky silně provázaná s USA, na straně druhé musí chránit vlastní průmyslovou základnu. Tento tenký led vyžaduje precizní diplomacii i důrazná opatření, která neohrozí obchodní vztahy, ale zároveň zachovají stabilitu v domácím průmyslu.
Otázkou zůstává, jaké důsledky bude mít současný vývoj pro kanadsko-americké vztahy z dlouhodobého hlediska. Zatímco na povrchu se zdá, že obě země pokračují v jednáních, hlubší neshody ohledně obchodu, bezpečnosti a geopolitických zájmů mohou vést k dalším třenicím. Carneyho vláda bude muset v dalších týdnech přesvědčit domácí veřejnost, že volí efektivní a udržitelnou strategii.
Významnou roli sehrají také domácí investice. Pokud se Kanada rozhodne dlouhodobě preferovat domácí výrobce ve veřejných zakázkách, může to přinést nejen větší nezávislost, ale i nové pracovní příležitosti a technologický rozvoj v odvětví. Takové rozhodnutí ale vyžaduje silnou politickou vůli a důsledné provedení.
V nadcházejících měsících bude situace v ocelářském a hliníkovém sektoru pečlivě sledována nejen domácími aktéry, ale i mezinárodními partnery. Jakýkoliv posun v jednáních s USA nebo změny v celní politice mohou mít mnohamiliardové dopady. Vzhledem k významu tohoto průmyslu pro ekonomiku celé Severní Ameriky se tak Kanada stává důležitým testovacím polem toho, jak moderní ekonomiky zvládají výzvy obchodního nacionalismu.
