Snaha prezidenta Donalda Trumpa prosadit do čtvrtého července rozsáhlý daňový a výdajový balíček vyvolala nečekanou vlnu odporu uvnitř jeho vlastní strany.
Ačkoliv Bílý dům tvrdí, že návrh zákona nastartuje hospodářský růst a v dlouhodobém horizontu dokonce sníží podíl státního dluhu na HDP, republikáni v Kongresu zůstávají rozdělení. Pro některé je návrh příliš nákladný, jiní se obávají reakce voličů na škrty v programech jako Medicaid.
Vzhledem k časovému tlaku představila administrativa optimistickou ekonomickou prognózu, která má skeptiky přesvědčit, že plán bude přínosem nejen pro federální rozpočet, ale i pro domácnosti a podniky. Přesto ale mnoho zákonodárců, včetně těch z Trumpovy vlastní strany, návrh v současné podobě odmítá.
Podle nové projekce Rady ekonomických poradců by navrhovaný balíček daňových úlev a výdajových úprav měl zvýšit reálný růst HDP o více než jeden procentní bod ročně. Klíčové prvky návrhu zahrnují zachování daňových škrtů z roku 2017, nové daňové výhody pro přesčasy a spropitné, podporu pro tzv. průchozí podniky i pobídky k investicím. Trumpova administrativa tvrdí, že díky těmto opatřením porostou mzdy, zvýší se produktivita a federální příjmy se v důsledku větší ekonomické aktivity nakonec zvýší.
Současně návrh obsahuje deregulační kroky, nová cla a škrty v diskrečních výdajích, které mají napomoci ke snížení rozpočtového deficitu. Podle propočtů Bílého domu by kombinace těchto politik vedla k redukci schodku až o 11,1 bilionu dolarů během deseti let.
Jenže většina nezávislých ekonomů a institucí tyto propočty zpochybňuje. Kongresový rozpočtový úřad (CBO) minulý týden zveřejnil dynamickou analýzu, podle níž daňový plán přispěje k růstu deficitu o 2,8 bilionu dolarů v horizontu deseti let – a to i po zohlednění pozitivních efektů na růst a zaměstnanost. Statický odhad CBO z počátku června byl mírnější, činil 2,4 bilionu dolarů, ale nové předpoklady zahrnují vyšší náklady na federální půjčky.
Vnitrostranický rozkol ohrožuje zákon
Trumpův plán narazil na tvrdý odpor uvnitř Republikánské strany, kde se střetávají různé frakce s odlišnými prioritami. Fiskální konzervativci kritizují návrh za příliš nízké výdajové škrty a za to, že prohloubí schodek. Umírněnější republikáni se naopak obávají dopadů navrhovaných škrtů v programech sociální pomoci – zejména v Medicaid – na své voliče.
Senátor Thom Tillis ze Severní Karolíny upozornil, že omezování Medicaid by mohlo mít devastující důsledky nejen pro jeho voliče, ale i pro volební šance republikánů. Obavy sdílí i další senátoři, kteří se nechtějí v kampani dostat do situace, kdy by čelili nařčení, že připravují lidi o základní zdravotní péči.
Zároveň někteří republikáni ve Sněmovně reprezentantů vyjádřili nespokojenost s verzí zákona ze Senátu, který zmírnil škrty v dotacích na energetickou výrobu. Konzervativní kongresman Chip Roy z Texasu avizoval, že je připraven opakovaně hlasovat proti zákonu, dokud se nepodaří dosáhnout „něčeho skutečně velkého a krásného“.
Trump stupňuje tlak na zákonodárce
Prezident Trump se mezitím snaží návrh prosadit silovým stylem. V úterý na síti Truth Social vyzval senátory, aby neopouštěli Washington, dokud nebude návrh připraven k podpisu. „Zamkněte se v místnosti, pokud je to nutné, nechoďte domů a dokončete to ještě tento týden,“ napsal. „Spolupracujte se Sněmovnou, aby to mohli převzít a okamžitě schválit. Nikdo neodjíždí na dovolenou, dokud to nebude hotové.“
Trump tak dává jasně najevo, že považuje přijetí zákona za prioritu svého politického programu, a časově ho podmínil datem 4. července. Jenže republikánský Kongres, ač loajální v řadě jiných oblastí, v tomto ohledu zatím vzdoruje. Klíčovým bodem sporu zůstává rozpočtová rovnováha – tedy jak financovat návrh, který na papíře vypadá jako ambiciózní kombinace daňových úlev a zvýšených příjmů.
Ekonomické a politické dilema
Vláda spoléhá také na příjmy z cel, které podle odhadů letos přinesou 150 miliard dolarů – dvakrát více než v loňském roce. Přesto je tato částka jen zlomkem z předpokládaných 3,5 bilionu dolarů, o které daňový plán sníží příjmy státní pokladny. Trumpova ekonomická strategie navazuje na jeho dřívější kroky: deregulace, stimulace průmyslu a agresivní obchodní politika.
Otázkou ale zůstává, zda tento model růstu financovaný na dluh obstojí v očích voličů i trhů. Rozpočtové instituce a nezávislí ekonomové upozorňují, že pokud nedojde k zásadnímu omezení výdajů, může plán vést ke strukturálnímu prohloubení deficitu – a to i v případě, že přinese krátkodobý růst.
Navíc i kdyby se republikánům podařilo dosáhnout shody mezi Senátem a Sněmovnou, není zaručeno, že návrh projde včas. Vzhledem k rozsahu zákona, rozdělení ve straně a času, který zbývá, je schválení do 4. července velmi nejisté.
