Federální rezervní systém (Fed) čelí rostoucímu tlaku ze strany prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě usiluje o výrazné snížení úrokových sazeb. Zatímco představitelé centrální banky USA zůstávají opatrní a vyčkávají, jak se Trumpova agresivní politika promítne do americké ekonomiky, do hry vstoupil další významný faktor – eskalace napětí mezi Izraelem a Íránem.
Páteční izraelský útok na íránská jaderná a vojenská zařízení vyvolal prudký růst cen ropy, což okamžitě vyvolalo obavy z možné nové vlny inflace. Pokud ceny zůstanou na vysoké úrovni delší dobu, může to Fed donutit odložit plánované snížení sazeb. Vzhledem k tomu, že dvoudenní zasedání měnového výboru se uskuteční už příští týden, je téma inflace opět v centru pozornosti.
Podle Roberta Sockina z Citigroup by přetrvávající drahá ropa mohla jen zkomplikovat už tak složitou situaci, kterou zhoršují i trumpovská cla. Fed sice nespoléhá výhradně na geopolitiku, ale růst cen v důsledku konfliktu může ovlivnit jeho ochotu jednat.
Fed zatím vyčkává, silný trh práce mu to umožňuje
Navzdory rostoucím tlakům se Fed nemusí do rozhodnutí hnát. Klíčovým důvodem pro jeho opatrnost je stále silný americký trh práce. Podle údajů z května vzniklo o 139 000 pracovních míst více, než se očekávalo, a míra nezaměstnanosti se drží nízko na úrovni 4,2 %. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti zůstává relativně stabilní a navíc vzrostl počet volných pracovních míst.
Tato čísla dávají Fedu důvod neuspěchat měnové uvolnění, protože ekonomika zatím nevykazuje vážné známky oslabení. Pokud by však začala ztrácet dynamiku – například v důsledku nižší spotřeby, propouštění nebo omezení investic – snížení sazeb by opět přišlo na pořad dne.
Analytici označují tento přístup za „sazby v reakci na špatné zprávy“. V takovém scénáři by se Fed nesnažil podpořit růst, ale zmírnit dopady nepříznivého vývoje. To se může stát například v případě delšího konfliktu na Blízkém východě, který by způsobil trvalý růst cen komodit.
Inflace, cla a geopolitika vytvářejí složitý mix
Vedle konfliktu s Íránem a cen ropy hrají roli i Trumpovy obchodní politiky, které ovlivňují globální dodavatelské řetězce, ceny i spotřebitelskou důvěru. Prognostici se potýkají s obtížemi při odhadech, protože chaotická cla a změny v imigrační politice vytvářejí nejistotu.
Zástupci Fedu dávají jasně najevo, že chtějí vidět jasné důsledky těchto změn, než začnou snižovat sazby. Podle ekonoma Johna Velise z BNY Mellon není měnová politika nástrojem pro řešení geopolitických šoků, ale tyto šoky přispívají k celkové opatrnosti Fedu.
Na druhé straně přibývají varovné signály. Hlavní ekonom Wells Fargo Jay Bryson upozorňuje, že do konce léta může dojít ke zpomalení tvorby pracovních míst. Navíc se očekává odchod řady federálních zaměstnanců, což by mohlo vést i k čistému úbytku pracovních míst.
Trhy čekají na rozhodnutí: říjen jako pravděpodobný termín
Investoři pozorně sledují vývoj a podle tržních futures očekávají první snížení sazeb v říjnu. Rozhodnutí však bude do značné míry záviset na vývoji inflace, cen energií a stability trhu práce.
Již příští týden Fed zveřejní novou sadu ekonomických projekcí, které napoví, zda bude přístup dál trpělivý, nebo zda přibývající rizika zrychlí cestu ke snížení sazeb. Centrální banka se tak nachází v bodě, kdy musí balancovat mezi snahou udržet stabilitu a tlakem na uvolnění politiky kvůli vnějším událostem.
V prostředí, kde se mísí geopolitické napětí, vnitřní politická nejistota a silný, ale potenciálně zranitelný trh práce, si Fed nemůže dovolit unáhlená rozhodnutí. A jak ukazují poslední týdny, vývoj může být nepředvídatelný.
Napětí mezi Izraelem a Íránem, spolu s rostoucími cenami ropy, komplikuje rozhodování Fedu o snižování úrokových sazeb. Přestože prezident Trump vyvíjí tlak na jejich snížení, centrální banka zůstává opatrná a vyčkává, jak se projeví důsledky jeho politik. Výrazně silný americký trh práce dává Fedu prostor k vyčkávání, zatímco geopolitická rizika a inflační tlaky mohou rozhodnutí oddálit. Investoři tak čím dál více počítají s tím, že případné snížení sazeb přijde až na podzim, pokud se současné napětí nezmění v širší krizi s dopady na ekonomiku.
