Ceny zlata na začátku týdne prudce vzrostly, protože investoři vyhledávají bezpečné útočiště tváří v tvář rostoucímu napětí mezi Spojenými státy a Čínou. Situace se znovu vyostřila po obvinění amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Čína porušila nedávno podepsanou obchodní dohodu, a po varování Pekingu, že bude podnikat kroky na ochranu svých národních zájmů. Tato rétorická výměna zvýšila nejistotu ohledně dalšího vývoje celní politiky a ochromila důvěru obchodníků, což vedlo k nárůstu poptávky po aktivech, která se tradičně považují za stabilní během období turbulencí – včetně zlata.
Spotová cena zlata v pondělí vzrostla o 0,8 % na 3 315,68 USD za unci, zatímco srpnové futures na zlato přidaly 0,7 % a vyšplhaly se na 3 338,52 USD za unci. Tento nárůst probíhal během asijské obchodní seance, kdy trhy reagovaly na víkendové události a nejnovější komentáře z obou stran. Nejistota ohledně vývoje celní politiky Spojených států a pokračující napětí v obchodních vztazích přiměly investory obrátit se k tradičním bezpečným přístavům.
Zlato tak těží hned z několika paralelních trendů. Prvním je narůstající nejistota ohledně obchodní dohody mezi USA a Čínou. Trumpova administrativa přiznala, že pokrok v rozhovorech uvízl na mrtvém bodě, což přišlo krátce po podepsání dohody ve švýcarské Ženevě. V centru sporu je pokračující americký tlak na čínský polovodičový průmysl, který Peking považuje za porušení dohodnutých podmínek. Tento spor zřejmě bude eskalovat a vyvolávat další obavy z obnovení cel a zpomalení světového obchodu.
Druhým faktorem je postoj Federálního rezervního systému. Guvernér Fedu Christopher Waller během víkendu vyjádřil podporu snižování úrokových sazeb v průběhu roku. Podle něj zatím Trumpova cla neměla výrazný dopad na americkou ekonomiku ani na inflaci, a současná data o mírné inflaci a stabilním trhu práce by mohla vytvořit prostor pro uvolnění měnové politiky. Jeho komentář pomohl oslabit dolar, který během asijského obchodování klesl o 0,1 %. Slabší dolar zpravidla zlevňuje komodity denominované v dolarech pro zahraniční investory, což rovněž podpořilo růst cen zlata.
Vedle zlata reagovaly i další kovy. Futures na stříbro vzrostly o 0,6 % na 33,220 USD za unci, zatímco platina klesla o 0,5 % na 1 050,10 USD. Růst byl zaznamenán i u mědi – klíčového průmyslového kovu – jejíž kontrakty na Londýnské burze kovů posílily o 0,7 % na 9 580,85 USD za tunu. Zajímavé je, že měď rostla navzdory slabému květnovému výsledku indexu nákupních manažerů v Číně, který naznačil přetrvávající slabost druhé největší ekonomiky světa a zároveň největšího dovozce mědi. Růst mědi tak může být spíše technickou korekcí nebo důsledkem spekulací na budoucí fiskální stimul v Číně.
Zlato nicméně zůstává středem pozornosti. V době, kdy geopolitická rizika rostou a ekonomické vyhlídky se stávají méně předvídatelnými, investoři znovu objevují jeho ochrannou funkci. Trumpovo oznámení o zvýšení dovozních cel na ocel a hliník z 25 % na 50 % jen podpořilo obavy, že se obchodní válka může znovu rozhořet s větší intenzitou. Takové prostředí často vede ke ztrátě důvěry ve volatilní akciové trhy a k přesunu kapitálu do bezpečnějších oblastí, mezi něž patří právě drahé kovy.
Na trzích tedy panuje zvýšená citlivost na jakékoli další zprávy ohledně obchodních vztahů a měnové politiky. Investoři budou tento týden sledovat především nová ekonomická data z USA a Číny a komentáře dalších představitelů Fedu. Jakýkoli náznak dalšího zpomalení nebo rizika pro globální růst může přinést další impulz k růstu cen zlata.
Vývoj situace zároveň ukazuje, jak těsně jsou dnes trhy propojené: geopolitické napětí, měnová politika a komoditní trhy se vzájemně ovlivňují téměř okamžitě. V takto propojeném světě si zlato stále drží pozici pojistky – nikoliv jen proti inflaci, ale i proti nejistotě jako takové.
