České farmaceutické společnosti každoročně vyvážejí do Spojených států léčiva za čtyři až pět miliard korun, přičemž se zaměřují zejména na léky na vysoký krevní tlak, cholesterol, Parkinsonovu chorobu, deprese a sedativa. Tato kategorie léčiv zůstává zatím mimo dosah nových 15% cel, která USA nedávno uvalily na evropské zboží. Podle České asociace farmaceutických firem (ČAFF) je pravděpodobné, že výjimka zůstane zachována i do budoucna.
<!– DIP popup–>
Cla na farmaceutické výrobky zatím zůstávají nulová, a to i přes všeobecné zpřísnění obchodní politiky USA vůči EU. Americká administrativa aktuálně analyzuje dopad případných cel na dostupnost léčiv v zemi, zejména z pohledu národní bezpečnosti. Podle Filipa Vrubela, výkonného ředitele ČAFF, se cla pravděpodobně nebudou vztahovat na takové léky, které se v USA nevyrábějí vůbec nebo pouze v omezené míře, nebo které jsou cenově výhodné a pocházejí převážně z Evropy. Právě z tohoto okruhu pochází značná část českého exportu.
Cla by ohrozila konkurenceschopnost i ceny pro pacienty
Změna režimu by však mohla mít zásadní dopad na ceny léčiv v USA. Pokud by byly vybrané skupiny léků zatíženy novými cly, podle ČAFF by se zdražily a ztratily cenovou výhodu vůči domácím výrobcům. Výsledkem by bylo nejen omezení konkurenceschopnosti evropských (včetně českých) firem, ale i navýšení nákladů pro americké pacienty. ČAFF upozorňuje, že přesun výroby do USA by trval roky a nevedl by automaticky k levnějším lékům – spíše naopak.
V současnosti tvoří generická léčiva až 90 % všech předepsaných léků v USA, a přestože objem jejich prodeje narůstá, celková hodnota tržeb v posledních pěti letech klesla o 6,4 miliardy dolarů. Tento tlak na cenu je dlouhodobý, a tak pro americké regulační orgány není jednoduché nalézt rovnováhu mezi ochranou domácí produkce a zajištěním dostupnosti léků.
EU připravuje dohodu se Spojenými státy
Evropská unie v reakci na americká opatření podle ČAFF připravuje společné prohlášení, které by mělo potvrdit zvláštní status některých kategorií strategického zboží, včetně léčiv. Cílem je dosáhnout výjimky pro generika, která jsou v USA závislá na dovozu. Dohoda by měla být zveřejněna v řádu týdnů, přičemž USA zároveň slíbily dodat konkrétní seznam léčiv, která budou předmětem dalších jednání.
Tento vývoj bedlivě sledují také členové ČAFF, kteří do USA pravidelně dodávají stovky typů léčivých přípravků. Jen na českém trhu uvádějí ročně přes 117 milionů balení léků. V Česku přitom působí také 35 firem sdružených v Asociaci inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), zaměřených na moderní patentově chráněná léčiva. Celkový objem farmaceutického trhu v České republice loni dosáhl 115 miliard korun, přičemž téměř 105 miliard tvořily léky na předpis.
Slabá místa zůstávají, ale vývoz je stabilní
Navzdory geopolitickým nejistotám zůstává vývoz českých léků do USA zatím stabilní, a to právě díky dosavadnímu nulovému celnímu režimu. Vzhledem k tomu, že pro některé typy účinných látek existují výrobci pouze v EU, Indii nebo Číně, lze předpokládat, že americké úřady budou při nastavování obchodní politiky vůči léčivům postupovat s ohledem na vlastní potřebu zabezpečení trhu.
Z dlouhodobého pohledu však zůstává otázkou, zda protekcionistické tendence USA nezasáhnou do obchodních toků i v oblasti farmacie. Pokud by došlo k plošnému uvalení cel, znamenalo by to pro evropské i české výrobce výraznou výzvu – nejen ekonomickou, ale i logistickou a regulatorní. Prozatím však české firmy mohou dál spoléhat na vývoz v řádu miliard korun, a současná situace tak ukazuje, jak důležitý je pro ně přístup na trh USA.
