Trump vyzývá evropské lídry, aby upustili od snah o příměří poté, co se mu nepodařilo přesvědčit ruského prezidenta na Aljašce
Putinův návrh na Aljašce
Ruský prezident Vladimir Putin požaduje, aby se Ukrajina stáhla z východní části Doněcké oblasti jako první krok k ukončení války. Tento požadavek zazněl při pátečním setkání s Donaldem Trumpem na Aljašce. Informace o obsahu jednání potvrdily tři osoby s přímou znalostí rozhovorů. Podle dvou dalších zdrojů Putin slíbil, že výměnou za Doněckou oblast zmrazí frontovou linii v jižních regionech Chersonu a Záporožska a že nezačne nové útoky s cílem získat další území.
Ruské síly dnes kontrolují zhruba 70 procent Doněcku, ale nejzápadnější pás měst zůstává pevně v rukou Ukrajiny. Tyto oblasti jsou klíčové pro její vojenské operace a obranu podél celé východní fronty. Pokud by Kyjev na požadavek přistoupil, znamenalo by to zásadní posun v teritoriální rovnováze a upevnění ruské kontroly nad regionem, který částečně okupuje již více než deset let.
Reakce Kyjeva a pozice Trumpa
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal najevo, že s předáním Doněcku nesouhlasí. Přesto vyjádřil ochotu pokračovat v diskusích, a to jak při plánovaném setkání s Trumpem ve Washingtonu, tak případně i na trojstranném summitu s Putinem. Zelenskyj tím signalizuje, že diplomacii zcela nezavírá dveře, ale zároveň nechce riskovat ztrátu strategického území, které je klíčové pro obranu státu.
Donald Trump mezitím na sociální síti Truth Social vyzval evropské lídry, aby upustili od snah o pouhé příměří s Putinem. Podle něj jedinou cestou k ukončení konfliktu je komplexní mírová dohoda, nikoli dohoda o zastavení palby, která by nemusela vydržet. V příspěvku po sobotním telefonátu s evropskými státníky, mezi nimiž byl německý kancléř Friedrich Merz a francouzský prezident Emmanuel Macron, napsal, že je připraven plánovat další setkání i s Putinem, pokud jednání pokročí.
Obavy evropských lídrů
Postoj Moskvy i Washingtonu vyvolal nové obavy evropských států. Před samotným summitem na Aljašce se v Evropě objevila nervozita, když Trump naznačil možnost územních výměn jako součásti mírové dohody. Evropské vlády se obávají, že by takové řešení vytvořilo precedent, kdy je vojenská agrese odměňována politickými ústupky. Přesto Trump své partnery ujišťoval, že bude trvat na závazku Moskvy zastavit bojové akce, a dokonce pohrozil „závažnými důsledky“, pokud Putin odmítne spolupracovat.
Tříhodinové jednání však žádný konkrétní výsledek nepřineslo. Putin tím získal především možnost vystoupit z mezinárodní izolace, ve které se nachází od začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022. Navzdory stíhání Mezinárodním trestním soudem za válečné zločiny byl na Aljašce přivítán červeným kobercem a s Trumpem před jednáním dokonce žertoval. Tento obraz kontrastuje s postavením, které mu většina západních zemí přisuzuje, a posiluje jeho vlastní narativ o rovnocenném postavení na světové scéně.
Zásadní důsledky pro budoucnost konfliktu
Putin jasně ukázal, že nehodlá ustoupit od svých základních požadavků na „vyřešení kořenových příčin“ konfliktu. Ty v jeho podání znamenají nejen kontrolu nad částí Ukrajiny, ale i zastavení východního rozšiřování NATO. Podle bývalých představitelů Kremlu by byl ochoten hledat kompromisy v některých dílčích otázkách, avšak jen pokud by byl spokojen s řešením těchto zásadních podmínek.
Tento vývoj představuje složitou situaci jak pro Kyjev, tak pro evropské a americké spojence. Ukrajina se musí rozhodnout, zda bude pokračovat v odporu, nebo zda připustí možnost jednání, která mohou vést k dalším ztrátám území. Evropa mezitím čelí otázce, zda je připravena dlouhodobě nést náklady války, nebo zda ustoupí tlaku na diplomatické řešení, jež by však mohlo podkopat principy mezinárodního práva.
