V éře takzvaného Trump 2.0 se americký dolar ocitá pod značným tlakem. Zatímco akciové trhy a další segmenty finančního systému působí stabilně a dokonce vykazují růst, měna, která byla po desetiletí považována za dominantní obchodní i rezervní nástroj, zaznamenává výrazné oslabení. Tento paradox – silný akciový trh na jedné straně a oslabující dolar na straně druhé – přitahuje pozornost investorů po celém světě a ukazuje, jak hluboké dopady může mít politické prostředí na globální finance.
Akcie rostou, dolar padá
Zatímco akcie se rychle zotavily z počátečního šoku po oznámení globálních cel prezidenta Trumpa na začátku dubna a dosáhly nových historických maxim, dolar od začátku roku oslabil o více než 10 %. Pokud by tento trend pokračoval, rok 2025 by se mohl stát nejslabším rokem pro americkou měnu za více než dvě desetiletí. Tento vývoj však není spojen s odlivem kapitálu z USA – rostoucí akciové trhy jasně ukazují, že zahraniční investoři mají o americká aktiva nadále velký zájem. Problém spočívá spíše v tom, že při jejich nákupu zároveň prodávají dolary, aby se chránili před možnými ztrátami při repatriaci výnosů.
Podle George Saravelose z Deutsche Bank dochází k bezprecedentnímu snižování expozice vůči dolaru. Investoři stále nakupují zejména akcie amerických technologických firem, které jsou klíčovým motorem globálního růstu. Zároveň však své pozice intenzivně zajišťují. Ještě na začátku roku bylo zajištění prakticky nulové, nyní je více než 80 % přílivů do amerických akcií kryto proti měnovému riziku. Podobný trend je patrný i u dluhopisů, kde zajištěné toky dosahují přibližně poloviny celkového objemu.
Politika Fedu a role Trumpa
Jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují kurz dolaru, je vývoj úrokových sazeb. Federální rezervní systém nedávno snížil sazby o čtvrt procentního bodu a signalizoval možnost dalších kroků. Do hry však vstupují i politické vlivy. Nově jmenovaný člen Fedu Stephen Miran jako jediný prosazoval agresivnější snížení o půl procentního bodu a navrhoval pokračování poklesu sazeb o dalších 1,25 procentního bodu do konce roku. Pokud by měl Fed více podobně naladěných členů, mohlo by to znamenat krizově laděné zásahy při každém zasedání.
Ačkoliv je nepravděpodobné, že Miranovy návrhy budou přijaty v plném rozsahu, jejich význam je spíše symbolický. Ukazují, jakým směrem by se měnová politika mohla ubírat v případě silnější kontroly ze strany prezidenta. Slabší dolar by sice mohl podpořit domácí výrobu a export, ale zároveň vysílá investorům signál o institucionální nejistotě a riziku dlouhodobých nákladů.
Signály z trhu: zlato a globální obavy
Vedle pohybů na měnovém trhu je dalším výrazným indikátorem rostoucí cena zlata, která v posledních dnech dosáhla nových rekordů. Zlato tradičně funguje jako bezpečný přístav v dobách politické či ekonomické nejistoty a jeho růst potvrzuje, že investoři se snaží chránit před riziky spojenými s americkou politikou a oslabením důvěry v instituce.
Zajímavý pohled nabízí i společnost Robeco, která ve svém pětiletém výhledu přiřadila 35% pravděpodobnost scénáři, kdy by došlo k „rozpadu globálního finančního řádu“ způsobenému samotnými Spojenými státy. Tento scénář, označovaný za preventabilní, by znamenal oslabení multilaterálních institucí a centrálních bank, které USA pomáhaly vytvořit a dlouhodobě podporovat. Jak upozornil Peter van der Welle z Robeca, investoři v tuto chvíli sice stále „překonávají zeď obav“, avšak vnímání takzvaného „exorbitantního úpadku“ dolaru už není jen okrajovou obavou, ale široce diskutovanou možností.
Hlubší důsledky pro globální ekonomiku
Současná situace ukazuje, že navzdory pozitivnímu vývoji na akciových trzích existuje pod povrchem hluboká nejistota. Investoři si uvědomují, že politické kroky mohou zásadně proměnit dlouhodobé fungování globální ekonomiky. Slabší dolar je sice krátkodobě výhodný pro některé americké výrobce, ale zároveň představuje riziko ztráty důvěry v měnu, která byla po desetiletí považována za stabilní základ mezinárodního finančního systému.
Tento rozpor – rostoucí akcie a oslabující měna – vytváří prostředí, kde musí investoři postupovat opatrně. Trhy ukazují schopnost absorbovat šoky a krátkodobě růst, ale současně vysílají varovné signály o možné změně paradigmatu. Důvěra v institucionální stabilitu USA je jedním z pilířů globálních financí, a její eroze tak může mít důsledky daleko přesahující hranice Spojených států.
