Proč se Donald Trump zaměřil na kontroverzního George Sorose

Filantrop je pro světové siláky něčím jako přeshraniční démon.

Soros jako symbol a nepřítel

Donald Trump se v posledních měsících stále častěji vyjadřuje proti Georgi Sorosovi, filantropovi, který v očích mnoha jeho příznivců zosobňuje ideologického nepřítele. Trumpova rétorika staví Sorose do role „přeshraničního démona“, kterého odmítají nejen pravicoví populisté v USA, ale i světoví lídři jako Vladimir Putin, Viktor Orbán nebo Benjamin Netanjahu. Podle Trumpa je Soros klíčovou figurou, proti níž je nutné postupovat, přestože mezi oběma muži nikdy neprobíhal přímý konflikt.

Tento postoj souvisí s Trumpovou snahou získat politické body u hnutí Maga, pro jehož stoupence je Soros dlouhodobě terčem kritiky. Trumpova administrativa dokonce naznačuje, že by mohla využít federální orgány k omezení vlivu Sorosovy nadace Open Society, která podle svých zásad podporuje demokracii, lidská práva a svobodu médií.

Síť vlivu a grantů

George Soros v průběhu své kariéry rozdal prostřednictvím nadace Open Society přibližně 32 miliard dolarů. Tato částka z něj činí jednoho z největších světových filantropů. Peníze směřovaly stovkám lidskoprávních skupin, investigativních novinářů i akademických projektů. Kritici to považují za vměšování do vnitřních záležitostí států, příznivci za podporu otevřené společnosti a demokracie.

Trump proto vidí v útoku na Sorosovy struktury způsob, jak oslabit organizace, které stojí v opozici vůči jeho politice. Už loni Kongres schválil zákon, jenž umožňuje odebrat neziskovým skupinám daňové úlevy. Tento nástroj by se mohl stát prostředkem, jak zasáhnout právě Sorosovu nadaci.

Politická hra a Antifa jako zástupný cíl

Trump zároveň prohlásil, že jeho administrativa se zaměří na takzvaný levicový domácí terorismus. Označil i „Antifu“ za teroristickou organizaci, ačkoli žádná taková strukturovaná skupina neexistuje. Kritici upozorňují, že Trump takto vytváří zástupný terč, proti němuž může uplatňovat tvrdá opatření. V této logice se Sorosova nadace stává náhradníkem za Antifu – symbolem, na nějž lze zaměřit politický boj.

Přestože Open Society násilí odmítá a nikdy nefinancovala skupiny usilující o násilné akce, Trump využívá její rozsah a mezinárodní dosah jako argument pro tvrdý postup. Jeho cílem je zastrašit i další neziskové organizace, které by se mohly stavět proti jeho vládní agendě.

Možnosti a limity postupu

Trump má teoreticky k dispozici řadu nástrojů – od daňových opatření až po vyšetřování vedená ministerstvem spravedlnosti. V praxi by ale uvěznění devadesátiletého přeživšího holokaustu bylo politicky i právně obtížné. Pravděpodobnější cestou je dlouhodobé vyšetřování a finanční tlak, který by mohl omezit činnost Sorosových projektů.

Zároveň se zde ukazuje paradox: někteří Trumpovi spojenci, jako ministr financí Scott Bessent, mají osobní vazby na Sorose. Právě Bessent vedl Sorosův hedgeový fond a Soros byl v roce 2015 hlavním investorem jeho společnosti Key Square Group. Pokud by došlo k zásahům proti Open Society, jeho role by byla nevyhnutelně sledována.

Trump tak stojí na tenkém ledě. Na jedné straně potřebuje ukázat sílu vůči ideologickému nepříteli, na druhé straně riskuje, že jeho kroky budou vnímány jako čistě politická pomsta. Soros se stal pro mnoho světových lídrů symbolem otevřené společnosti, a proto i snadným terčem. Právě proto se Trump zaměřil právě na něj.

Dopad na americkou demokracii

Pokud by Trump skutečně využil státní aparát k oslabení Sorosových aktivit, šlo by o precedent, který by mohl zásadně změnit vnímání neziskového sektoru v USA. Neziskové organizace by se ocitly pod tlakem, zda jejich činnost nebude v budoucnu označena za politicky nevhodnou. To by mohlo omezit prostor pro kritické hlasy a narušit rovnováhu, která je pro americkou demokracii klíčová.

Mezinárodní rozměr

Útok na Sorose by měl i globální důsledky, protože jeho nadace působí ve více než stovce zemí. Omezení činnosti Open Society v USA by mohlo povzbudit autoritářské režimy k podobným krokům. V zemích, kde je již občanská společnost oslabená, by takový signál mohl urychlit proces další centralizace moci. To by oslabilo i mezinárodní postavení USA jako obhájce svobody a lidských práv.

Politický kalkul

Trumpovo zaměření na Sorose není jen ideologické, ale i pragmatické. Kritizovat miliardáře, kterého pravicová základna dlouhodobě odmítá, posiluje jeho vlastní postavení uvnitř Republikánské strany. Získává tak možnost sjednotit příznivce kolem společného nepřítele, aniž by musel přinést konkrétní legislativní úspěch. Vytváří narativ, který je snadno uchopitelný a mobilizuje emoce.

Nejistá budoucnost

Zda Trump skutečně podnikne kroky proti Sorosovi a jeho nadaci, zůstává otevřenou otázkou. Jisté však je, že samotná hrozba má značný účinek – posiluje pocit nejistoty mezi neziskovými organizacemi a udržuje téma v centru politické debaty. Soros se tak stal nejen symbolem otevřené společnosti, ale i zrcadlem, v němž se odráží současná polarizace americké politiky.