Říjnová data Eurostatu ukazují, že inflace v Evropské unii zpomalila na 2,5 procenta, zatímco v září činila 2,6 procenta. Tento mírný pokles ukazuje pokračující trend zpomalování růstu cen napříč členskými státy, i když dynamika není všude stejná. Eurostat zároveň potvrdil svůj předběžný odhad, který už na konci minulého měsíce naznačil, že inflace v eurozóně dosáhla 2,1 procenta, tedy o 0,1 procentního bodu méně než v září.
Tento vývoj zároveň ukazuje, že navzdory celkovému uklidňování cenových tlaků zůstává inflace v EU stále vyšší než před rokem. V říjnu 2023 činila inflace v celé EU 2,3 procenta, v eurozóně pak dvě procenta. Ve srovnání s minulým rokem se tedy ceny zvyšují rychleji, i když už nejde o tak výrazné tempo jako v období předchozích měsíců. Meziměsíčně se ceny v celé EU i eurozóně zvýšily o 0,2 procenta, což potvrzuje, že tlak na růst cen přetrvává.
Česká republika: opačný trend než zbytek EU
Zatímco většina EU mírně zpomaluje, Česká republika vykazuje odlišný vývoj. Podle harmonizovaných údajů Eurostatu inflace v Česku v říjnu zrychlila na 2,3 procenta, zatímco v září byla na úrovni dvou procent. Meziměsíčně pak ceny v tuzemsku stouply o 0,5 procenta, tedy více než dvojnásobným tempem oproti průměru EU i eurozóny.
Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil odlišná data, protože používá vlastní metodiku. Podle něj spotřebitelské ceny v Česku meziročně vzrostly dokonce o 2,5 procenta, což představuje další zrychlení oproti zářijovým 2,3 procenta. Na růstu cen se nejvíce podílely potraviny, které byly v posledních měsících významným faktorem tuzemského zdražování.
Česká inflace tak zůstává vyšší než průměr eurozóny, přestože se již nevrací k extrémním hodnotám z let 2022–2023. Z aktuálního vývoje však vyplývá, že zatímco v EU převažuje trend postupného zpomalování cenového růstu, v Česku se tempo zvyšování cen opět lehce zrychluje.
Inflace napříč Evropou: výrazné rozdíly mezi státy
Evropská data také potvrzují, že inflace v EU je velmi nerovnoměrná. V říjnu dosáhla nejnižší hodnoty na Kypru, kde činila pouze 0,2 procenta. Velmi nízké tempo růstu cen hlásí také Francie s 0,8 procenta. Tyto země tak vykazují výrazně nižší inflaci než průměr Unie a ukazují, že cenové tlaky mohou být v jednotlivých ekonomikách výrazně odlišné.
Na opačném konci žebříčku stojí země s nejrychlejším růstem cen. Rumunsko vykázalo meziroční inflaci 8,4 procenta, což je nejvyšší hodnota v celé EU. Vysoké růsty cen pokračovaly také v Estonsku, kde inflace dosáhla 4,5 procenta, a v Lotyšsku s 4,3 procenta. Tato čísla ukazují, že ačkoli průměr EU mírně klesá, některé ekonomiky dál čelí výraznému tlaku na růst životních nákladů.
<!– DIP popup–>
Podstatné je také sledovat, které položky k růstu cen přispívají nejvíce. V eurozóně táhly říjnovou inflaci hlavně služby, tedy kategorie, která patří mezi cenově nejodolnější a reaguje pomaleji na změny poptávky. Následovaly skupiny potraviny, alkohol, tabák a neenergetické průmyslové zboží. Ceny energií naopak inflaci snižovaly, což potvrzuje stabilizaci situace oproti období energetické krize.
Jak si stojí eurozóna: přispívající faktory a další vývoj
V eurozóně zůstává inflace nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky, ale vývoj posledních měsíců naznačuje postupné uklidňování. Příspěvek jednotlivých kategorií zůstává stabilní: služby jsou hlavním tahounem růstu, zatímco energie působí opačně.
Tento obrázek ukazuje, že evropská inflace už není dominantně tažena externími faktory, ale spíše domácí poptávkou a strukturálními cenovými tlaky. Zpomalení z 2,2 na 2,1 procenta je sice mírné, ale navazuje na trend, který trvá už několik měsíců. Podobně stabilní je i meziměsíční růst cen o 0,2 procenta.
Celkově tak říjnová data potvrzují, že Evropa míří k postupné normalizaci cen, ale rozdíly mezi státy zůstávají výrazné a některé ekonomiky stále čelí vysoké inflaci. Vývoj v Česku tuto mozaiku doplňuje jako příklad země, kde se růst cen odlišuje od hlavního evropského trendu.
Meziroční míra inflace v zemích EU – v procentech podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen:
| Země | říjen 2024 | květen 2025 | červen 2025 | červenec 2025 | srpen 2025 | září 2025 | říjen 2025 |
| EU | 2,3 | 2,2 | 2,3 | 2,4 | 2,4 | 2,6 | 2,5 |
| Eurozóna | 2,0 | 1,9 | 2,0 | 2,0 | 2,0 | 2,2 | 2,1 |
| Belgie | 4,5 | 2,8 | 2,9 | 2,6 | 2,6 | 2,7 | 2,5 |
| Bulharsko | 2,0 | 2,9 | 3,1 | 3,4 | 3,5 | 4,1 | 3,8 |
| Česko | 3,0 | 2,3 | 2,8 | 2,5 | 2,4 | 2,0 | 2,3 |
| Dánsko | 1,6 | 1,5 | 1,8 | 2,2 | 1,9 | 2,2 | 2,1 |
| Estonsko | 4,5 | 4,6 | 5,2 | 5,6 | 6,2 | 5,3 | 4,5 |
| Finsko | 1,5 | 2,0 | 1,9 | 1,9 | 2,2 | 2,2 | 1,4 |
| Francie | 1,6 | 0,6 | 0,9 | 0,9 | 0,8 | 1,1 | 0,8 |
| Chorvatsko | 3,6 | 4,3 | 4,4 | 4,5 | 4,6 | 4,6 | 4,0 |
| Irsko | 0,1 | 1,4 | 1,6 | 1,6 | 1,9 | 2,7 | 2,8 |
| Itálie | 1,0 | 1,7 | 1,8 | 1,7 | 1,6 | 1,8 | 1,3 |
| Kypr | 1,6 | 0,4 | 0,5 | 0,1 | 0,0 | 0,0 | 0,2 |
| Litva | 0,1 | 3,0 | 3,2 | 3,4 | 3,6 | 3,7 | 3,7 |
| Lotyšsko | 2,1 | 3,7 | 3,9 | 3,9 | 4,2 | 4,2 | 4,3 |
| Lucembursko | 0,9 | 2,1 | 2,4 | 2,6 | 2,8 | 3,1 | 3,0 |
| Maďarsko | 3,4 | 4,5 | 4,6 | 4,2 | 4,2 | 4,3 | 4,2 |
| Malta | 2,4 | 2,7 | 2,5 | 2,5 | 2,7 | 2,4 | 2,5 |
| Německo | 2,4 | 2,1 | 2,0 | 1,8 | 2,1 | 2,4 | 2,3 |
| Nizozemsko | 3,3 | 2,9 | 2,8 | 2,5 | 2,4 | 3,0 | 3,0 |
| Polsko | 4,2 | 3,5 | 3,4 | 2,9 | 2,7 | 2,9 | 2,9 |
| Portugalsko | 2,6 | 1,7 | 2,1 | 2,5 | 2,5 | 1,9 | 2,0 |
| Rakousko | 1,8 | 3,0 | 3,2 | 3,7 | 4,1 | 3,9 | 4,0 |
| Rumunsko | 5,0 | 5,4 | 5,8 | 6,6 | 8,5 | 8,6 | 8,4 |
| Řecko | 3,1 | 3,3 | 3,6 | 3,7 | 3,1 | 1,8 | 1,6 |
| Slovensko | 3,5 | 4,3 | 4,6 | 4,6 | 4,4 | 4,6 | 3,9 |
| Slovinsko | 0,0 | 1,9 | 2,5 | 2,9 | 3,0 | 2,7 | 3,1 |
| Španělsko | 1,8 | 2,0 | 2,3 | 2,7 | 2,7 | 3,0 | 3,2 |
| Švédsko | 1,6 | 2,3 | 2,9 | 3,1 | 3,4 | 3,2 | 3,1 |
