Statistická slepá skvrna, která vznikla díky vládnímu shutdownu, by mohla ovlivnit vše od snižování úrokových sazeb až po investiční rozhodnutí.
Nejdelší uzavření americké vlády v historii vytvořilo bezprecedentní mezeru v klíčových ekonomických datech, která komplikuje pohled na stav největší světové ekonomiky. Úřady, které tato data běžně shromažďují a vyhodnocují – včetně Bureau of Labor Statistics (BLS) a Bureau of Economic Analysis (BEA) – nebyly během 43 dnů schopny pracovat. Výsledkem je narušení statistických řad, které představují základ pro rozhodování investorů, firem i tvůrců hospodářské politiky.
Jakmile se propuštění zaměstnanci postupně vracejí ke své práci, ukazuje se rozsah problému. Řada zpráv bude vydána se zpožděním, některé budou pouze částečné a jiné vůbec nevzniknou. Právě tato nepravidelnost vytváří informační prázdno v období, kdy jsou data zásadní pro orientaci v ekonomickém vývoji. Hlavní ekonom společnosti Apollo Torsten Sløk přirovnal situaci k pohybu v mlze: viditelnost se sice zlepšuje, ale návrat k plné přehlednosti není otázkou minut.
Dlouhé přerušení chodu vlády zároveň zvýraznilo tlak na federální statistické úřady, které již předtím bojovaly s omezeným financováním, úbytkem zaměstnanců a rostoucí politizací své práce. Téma důvěryhodnosti dat výrazně zesílilo už v srpnu, kdy Donald Trump odvolal tehdejší komisařku BLS Eriku McEntarferovou po zveřejnění slabších údajů o zaměstnanosti, které označil za „zmanipulované“. Tento krok vyvolal diskusi o stabilitě institucí, jejichž úkolem je poskytovat objektivní a spolehlivé informace o stavu ekonomiky.
Jak velký je rozsah škod v datech
Podle bývalé komisařky BLS Ericy Groshen čelila agentura tentokrát mnohem složitější situaci než při uzavření vlády v roce 2013 – nejen kvůli jeho délce, ale i kvůli oslabení pracovních týmů. Agentura bude sice přirozeně upřednostňovat hlavní ekonomické ukazatele, avšak u některých nemusí být možné zajistit úplnou kontinuitu.
Během šesti týdnů výpadku nebylo zveřejněno více než 30 plánovaných zpráv BLS, BEA a Census Bureau. Jde o informace pokrývající širokou škálu oblastí včetně stavebnictví, obchodu, hrubého domácího produktu a zásob. První náznak normalizace má přijít se zveřejněním údajů o zaměstnanosti za září – ty byly shromážděny ještě před začátkem uzavření. Podobně byla v průběhu odstávky vydána i zářijová inflace, protože část zaměstnanců BLS byla povolána zpět.
U jiných dat to ale tak jednoduché nebude. Zaměstnanci BLS během uzavření nesměli pracovat na žádných úkolech, což znamená, že říjnová data o trhu práce nebyla vůbec shromážděna. To znemožňuje nejen sestavené kompletní měsíční zprávy, ale v některých případech i jejich pozdější doplnění. BLS upozornilo, že bude trvat určitý čas, než bude možné vyhodnotit celkový stav a stanovit nové termíny publikace. Podobně BEA uvedlo, že stále vytváří upravený harmonogram zveřejňování.
Trumpova administrativa navíc varovala, že říjnová data o inflaci a zaměstnanosti „pravděpodobně nikdy“ nebudou zveřejněna. Podle Bílého domu budou jakákoli případná čísla „trvale poškozena“. Tím se prohlubuje nejistota, protože trh neví, zda bude mít k dispozici data, která standardně tvoří jádro makroekonomických analýz.
Problémy s obnovením sběru klíčových ukazatelů
Některé části říjnových údajů o trhu práce budou možné zpětně doplnit, protože firmy poskytují BLS vlastní záznamy. To se však netýká průzkumu domácností, který slouží k výpočtu míry nezaměstnanosti a který probíhá převážně telefonicky. Zpětný sběr dat je u tohoto typu šetření velmi obtížný. Kevin Hassett z Národní ekonomické rady uvedl, že práce na říjnové zprávě o zaměstnanosti přinesou pouze „polovinu“ tradičního výstupu: část o počtu vytvořených pracovních míst, ale nikoli míru nezaměstnanosti.
Ještě komplikovanější je situace u údajů o spotřebitelských cenách. Zhruba dvě třetiny těchto dat se sbírají přímo v obchodech při osobních návštěvách, což znemožňuje jakékoli zpětné dopočítání. McEntarfer upozornil, že nelze dodatečně zjistit, jaké byly říjnové ceny, pokud nebyly zaznamenány v reálném čase. Proto není možné sestavit kompletní index spotřebitelských cen za říjen.
Tato datová mezera má potenciální dopady na širokou škálu ekonomických oblastí – od sociálních dávek navázaných na inflaci až po rozhodování firem o náboru a řízení zásob v kritickém předvánočním období. Ekonom RBC Mike Reid upozornil, že podniky už tak čelily nejistotě v oblasti obchodní politiky a spotřebitelských výdajů a nyní musí navíc operovat bez klíčových údajů, které obvykle používají k rychlému rozhodování. Podle něj bude trvat měsíce, než se data federálních úřadů po odstávce vrátí k normálu.
Rizika pro Fed a měnovou politiku
Výpadek dat má zásadní dopad i na americkou centrální banku. Fed se chystal rozhodovat o dalším snižování úrokových sazeb na prosincovém zasedání, ale chybějící údaje mohou tento proces výrazně zkomplikovat. Předseda Fedu Jay Powell upozornil, že snížení sazeb není „hotová věc“ a že rozhodnutí bude záviset na tom, co budou mít členové měnového výboru k dispozici. Powell přirovnal současnou situaci k jízdě v mlze, kdy je přirozené zpomalit, protože není jasně vidět dopředu.
Ekonom Marc Giannoni z Barclays upozornil, že Federální výbor pro otevřený trh je nyní prudce rozdělen v názoru na tempo i načasování dalšího uvolňování politiky. Absence nových údajů podle něj pravděpodobně nezmění postoje jednotlivých členů, což může vést k velmi napjatému jednání, pokud se před prosincovým zasedáním nepodaří publikovat alespoň některé klíčové statistiky.
Celkově tak vzniká situace, kdy se Spojené státy musí krátkodobě rozhodovat o důležitých ekonomických otázkách s kritickým nedostatkem informací. Tato statistická slepá skvrna ovlivňuje trhy, podniky i centrální banku a její plné dopady se budou vyhodnocovat ještě dlouho po skončení samotného uzavření.
