Žaloba podaná proti největším hráčům sociálních médií tvrdí, že tyto platformy dlouhodobě věděly o škodlivých účincích na duševní zdraví mladých uživatelů, ale přesto se nadále zaměřovaly na jejich udržení na svých aplikacích. V centru sporu stojí čtyři společnosti – Meta (META), Snap (SNAP), TikTok a mateřská společnost YouTube Google (GOOGL). Podle nově odtajněných soudních dokumentů mají existovat intesrní materiály, které ukazují, že firmy si uvědomovaly rizika spojená s návykovostí svých platforem, zejména pro teenagery. Přesto měly pokračovat v rozhodnutích, která podporovala vyšší zapojení mladých uživatelů, což žalobci spojují s růstem problémů v oblasti duševního zdraví mládeže.
Do sporu jsou zapojeny stovky jednotlivců, školních okrsků a také generální prokurátoři z různých amerických států. Ti tvrdí, že náklady spojené s řešením následků používání sociálních sítí – například na školní poradenství a podporu – dopadají na školy a komunity, nikoli na samotné technologické firmy. Žaloba proto obviňuje společnosti z úmyslného vytváření prostředí, které zvyšuje závislost mladých uživatelů na platformách, a tím nepřímo přispívá k psychickým potížím u této věkové skupiny.
Interní dokumenty a výpovědi zaměstnanců
Soudní podání cituje řadu interních výroků, které mají ukazovat, že společnosti si byly vědomy návykového charakteru svých aplikací. Výzkumníci Meta například přirovnali Instagram k „droze“ a sami sebe označili za „dealery“. Podle dokumentu také interní zpráva TikToku uváděla, že „nezletilí nemají výkonné mentální funkce, aby mohli kontrolovat čas strávený před obrazovkou“. Vedení Snapchatu zase mělo přiznat, že uživatelé, kteří jsou na aplikaci závislí, „nemají prostor pro nic jiného“ a platforma „dominuje jejich životu“.
Další citace pocházejí od zaměstnanců YouTube, podle nichž podpora častějšího používání nebyla v souladu se snahou o zlepšení digitálního blahobytu. Tyto komentáře byly součástí 235stránkového dokumentu, který byl zveřejněn jako důkaz. Podle žalobců dokument představuje obraz firem, které si uvědomovaly rizika, ale přesto se snažily více přilákat mladé uživatele a zvýšit jejich aktivitu.
Je důležité, že CNN nedokázala nezávisle ověřit přesnost citovaných interních výroků a dokumentů. Přesto však slouží jako klíčová součást žaloby, která tvrdí, že společnosti nejednaly transparentně a některé informace měly být před veřejností zamlčeny.
Reakce společností a sporné body
Všechny dotčené společnosti odmítají obvinění, že záměrně zanedbávaly bezpečí mladých uživatelů. Zástupci Meta, TikToku a Snapu označili podání za zavádějící a tvrdí, že jejich platformy zahrnují řadu bezpečnostních funkcí. Zároveň upozorňují na snahy, které měly vést k větší ochraně teenagerů – například připomínky k přestávkám, omezení obsahu či výchozí nastavení soukromí.
Soudní dokument však tvrdí, že firmy si interně uvědomovaly omezenou účinnost těchto nástrojů. U TikToku se například objevila kritika nástroje Family Pairing, který měl rodičům poskytnout větší kontrolu nad účty jejich dětí. Zaměstnanci však údajně upozorňovali na to, že teenageři mohou propojení s rodiči jednoduše zrušit, a tím celý nástroj obejít. Podle dokumentu také vedení TikToku zamítlo návrh povinného časového limitu, který by po dosažení určité hranice odhlásil uživatele z aplikace. Argumentem měly být obavy z nižších příjmů z reklamy, pokud by uživatelé trávili méně času na platformě.
Podobná kritika se dotkla i dalších firem. YouTube měl podle dokumentu uznat, že krátká videa mohou podporovat návykový „cyklus“, a přesto pokračoval ve vývoji funkce Shorts. Interní poznámky Snapchatu zase označily „nekonečné posouvání“ za nezdravý mechanismus, který může být pro uživatele stresující.
Výzkum, kontroverze a právní dopady
Jedním z nejvýraznějších bodů podání je zmínka o plánované studii Meta ve spolupráci s Nielsenem. Studie měla sledovat, jak se uživatelé cítí po přerušení používání Facebooku (META) a Instagramu. Pilotní test údajně ukázal, že uživatelé, kteří přestali platformu používat jen týden, hlásili nižší úroveň deprese, úzkosti a osamělosti. Meta měla následně projekt zastavit. Interní komunikace citovaná v dokumentu upozorňovala na reputační rizika, pokud by se podobné výsledky zveřejnily a později unikly na veřejnost. Mluvčí Meta však tvrdil, že studie byla ukončena kvůli metodologickým problémům, nikoli kvůli obsahu výsledků.
Zvyšující se právní tlak potvrzuje i to, že kromě tohoto případu v severní Kalifornii probíhá další konsolidovaná žaloba na jihu státu, která tvrdí, že sociální sítě poškodily duševní zdraví mladých lidí. Společnosti se brání mimo jiné odkazem na § 230, který chrání technologické firmy před odpovědností za obsah vytvářený uživateli.
V závěru dokument tvrdí, že platformy využívaly designové prvky podporující delší používání aplikací – například noční oznámení, filtry měnící vzhled nebo nekonečné posouvání. Podle žalobců tyto mechanismy narušují pohodu uživatelů a mají přispívat ke stresu, sociálnímu srovnávání a dalším negativním jevům. Firmy naopak zdůrazňují, že prioritou je bezpečnost, investice do nástrojů ochrany a spolupráce s odborníky.
Žalobci požadují soud s porotou a tvrdí, že jednání technologických gigantů vytvořilo „veřejnou obtíž“, která zatěžuje školy a celé komunity. Spor tak směřuje k zásadnímu rozhodnutí o tom, nakolik jsou společnosti odpovědné za dopady svých produktů na mladé uživatele.
