Americké akciové futures vstoupily do nového týdne v záporném teritoriu poté, co prezident Donald Trump znovu rozvířil geopolitické napětí.
Tentokrát varoval před zavedením dodatečných cel na dovoz z vybraných evropských zemí, které se postavily proti jeho snaze získat kontrolu nad Grónskem. Tento krok okamžitě vyvolal nervozitu na finančních trzích a připomněl investorům, že geopolitická rizika zůstávají i v roce 2026 významným faktorem ovlivňujícím globální sentiment.
Futures na index S&P 500 v pondělí ráno klesly přibližně o 0,8 %, zatímco futures na Dow Jones Industrial Average odepsaly zhruba 0,7 %. Investoři reagovali především na hrozbu zavedení desetiprocentního dodatečného cla na dovozy z osmi evropských zemí. Prezident Trump svůj záměr zdůvodnil odporem těchto států vůči americkému tlaku na změnu statusu Grónska, které je strategicky významné jak z vojenského, tak z ekonomického hlediska.
Evropské vlády reagovaly mimořádně ostře. Společné prohlášení Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Spojeného království, Nizozemska a Finska označilo americké výhrůžky za krok, který může vážně poškodit transatlantické vztahy a nastartovat nebezpečnou spirálu vzájemných odvetných opatření. Podle řady analytiků jde o nejtvrdší kritiku ze strany evropských spojenců od Trumpova návratu do Bílého domu.
Napětí mezi Spojenými státy a Evropou je přitom pro trhy citlivým tématem. Evropa zůstává největším obchodním partnerem USA a zároveň klíčovým zdrojem kapitálu proudícího do amerických finančních aktiv. Analytici upozorňují, že dlouhodobé narušení důvěry by mohlo vést k pomalejšímu přílivu evropských investic na americké trhy. Podle Stephena Innese ze společnosti SPI Asset Management nejde o jednorázovou reakci investorů, ale o pozvolné přeskupování kapitálu, které může mít v delším horizontu výraznější dopad na ocenění amerických aktiv.
Zatímco americké futures oslabovaly, asijské akciové trhy se vyvíjely smíšeně. Čína oznámila, že její ekonomika v roce 2025 vzrostla meziročním tempem 5 %, což sice odpovídá oficiálním cílům, ale zároveň potvrdilo zpomalení v závěru roku. Silný export pomohl částečně vykompenzovat slabší domácí poptávku, která zůstává jedním z hlavních strukturálních problémů čínské ekonomiky. Hongkongský index Hang Seng klesl téměř o procento, zatímco šanghajský kompozitní index mírně posílil.
V Japonsku se investoři soustředili nejen na globální obchodní napětí, ale také na domácí politiku. Index Nikkei 225 oslabil přibližně o 0,8 % v očekávání politických událostí spojených s možným rozpuštěním parlamentu a vypsáním předčasných voleb. Naopak jihokorejský trh pokračoval v růstu, tažený technologickými společnostmi, přičemž index Kospi se dostal na nová historická maxima.
Na Wall Street skončil minulý týden mírným poklesem hlavních indexů. Investoři vyhodnocovali první vlnu firemních výsledků a zároveň zůstávali opatrní kvůli vysokým valuacím akcií, zejména v technologickém sektoru. Přestože technologické společnosti během dne často pomáhaly vyrovnávat ztráty v jiných odvětvích, celkový sentiment byl spíše opatrný. Menší společnosti sdružené v indexu Russell 2000 si vedly relativně lépe, což naznačuje určité přeskupování investičních preferencí.
Výhled na nadcházející dny bude do značné míry záviset na výsledkové sezóně. Investoři budou pečlivě sledovat hospodářské výsledky leteckých společností, průmyslových podniků i technologického sektoru, aby získali lepší představu o stavu spotřebitelské poptávky a dopadech vyšších cel. Zároveň se pozornost upírá k datům o inflaci, zejména k indexu cen osobních spotřebních výdajů, který je klíčovým ukazatelem pro rozhodování americké centrální banky.
Fed má před sebou složité rozhodování. Očekává se, že na nadcházejícím zasedání ponechá úrokové sazby beze změny, protože se snaží vyvažovat zpomalující trh práce s inflací, která se stále drží nad dvouprocentním cílem. Pro investory tak zůstává klíčovou otázkou, zda geopolitické napětí a obchodní nejistota nezačnou výrazněji brzdit ekonomický růst a firemní zisky v dalších čtvrtletích.
V dalších obchodech v pondělí ráno americká referenční ropa oslabila o 11 centů na 59,23 USD za barel. Stabilizovala se po vlně volatility během rozsáhlých protestů v Íránu proti vedení této země.
Mezinárodní standard Brent oslabil o 13 centů na 64,00 USD za barel.
Cena zlata obnovila svůj vzestupný trend a posílila o 1,7 %, zatímco cena stříbra vyskočila o 5,2 %.
Americký dolar oslabil z 157,93 jenů na 157,87 jenů. Euro posílilo z 1,1581 USD na 1,1631 USD.
