Zatímco inflace zůstává relativně stabilní, její úroveň se stále drží nad cílem Federální rezervní systém. To posiluje očekávání, že představitelé Fedu nebudou se snižováním úrokových sazeb spěchat a budou vyčkávat na další potvrzení zpomalujícího inflačního trendu.

Současně se ukazuje, že struktura cenových tlaků je složitější než na první pohled. Některé složky inflace vykazují známky zmírnění, jiné naopak zůstávají zvýšené, zejména v souvislosti s cenami zboží a nákladovými tlaky vyvolanými cly. Právě tyto nuance dnes hrají klíčovou roli v úvahách centrálních bankéřů.

Velkoobchodní inflace podrobněji: čísla vypadají hůř, realita je mírnější

Zpožděná zpráva amerického ministerstva práce, která kvůli uzavření vládních úřadů spojila data za říjen a listopad do jednoho vydání, ukázala, že velkoobchodní ceny vzrostly v listopadu meziročně o 3 % a v říjnu o 2,8 %. Na první pohled jde o relativně vysoká čísla, přičemž významnou roli sehrál skokový nárůst cen energií.

Po očištění o volatilní položky, jako jsou energie, potraviny a obchodní služby, však obrázek působí vyváženěji. Upravená velkoobchodní inflace za 12 měsíců končících v listopadu činila 3,5 %, což sice představuje nejvyšší hodnotu od března, ale zároveň ukazuje, že cenové tlaky nejsou plošné. Index cen výrobců Úřadu pro statistiku práce tak podle bližšího rozboru naznačuje mírnější inflační dynamiku, než by odpovídalo samotným headline údajům.

Analytici upozorňují, že vyšší než očekávané hodnoty za říjen a listopad byly z velké části způsobeny revizemi dat za září. To znamená, že nejde o náhlé zhoršení trendu na konci roku, ale spíše o technickou úpravu předchozích údajů.

Spotřebitelská inflace zůstává stabilní, ale nad cílem Fedu

Údaje o spotřebitelských cenách za prosinec potvrdily, že inflace na konci roku 2025 zůstala stabilní. Jádrový index spotřebitelských cen, který nezahrnuje volatilní ceny potravin a energií, dosáhl 2,6 %. To bylo mírně pod očekáváním trhu, který počítal s hodnotou 2,7 %, zároveň však stejná úroveň přetrvává již od září do listopadu.

Klíčové je, že inflace se stále nachází nad 2% cílem Fedu, což centrální bankéře nutí k opatrnosti. Podle Stephena Browna ze společnosti Capital Economics kombinace dat o spotřebitelských a velkoobchodních cenách naznačuje, že jádrový index osobních spotřebních výdajů – preferovaný inflační ukazatel Fedu – by mohl vzrůst na 3 %. V předchozích třech měsících se přitom držel na úrovni 2,8 %.

Tato čísla podporují scénář, v němž Fed sice vidí postupné zmírňování inflačních tlaků, ale zároveň nemá dostatečný prostor pro rychlé uvolnění měnové politiky. Inflace sice neklesá dramaticky, ale ani se nevrací k cíli tak rychle, jak by si centrální banka přála.

Cla, Beige Book a signály z reálné ekonomiky

Další důležitý pohled poskytuje tzv. Beige Book Fedu, tedy souhrn kvalitativních informací z 12 regionálních distriktů. Zpráva ukázala, že tlak na náklady spojený s cly byl na začátku ledna opakovaně zmiňovaným tématem. Podniky, které zpočátku zvýšené náklady absorbovaly, je začaly postupně přenášet na zákazníky, aby si udržely marže.

Zároveň však platí, že některá odvětví, zejména maloobchod a gastronomie, k tomuto kroku přistupovala zdrženlivě. Firmy sice očekávají určité zmírnění růstu cen, ale zároveň počítají s tím, že cenová hladina zůstane zvýšená kvůli dlouhodobě vyšším nákladům.

Z hlediska ekonomické aktivity přinesl Beige Book spíše povzbudivější obraz. V osmi z dvanácti distriktů byla zaznamenána mírná obnova ekonomiky, tři oblasti hlásily stagnaci a pouze jeden distrikt uvedl mírný pokles. Oproti předchozím zprávám, kdy většina regionů popisovala jen minimální změny, jde o znatelné zlepšení.

Fed vyhodnocuje data s opatrným optimismem, ke snižování sazeb ale nespěchá

Představitelé Fedu v posledních dnech opakovaně zdůrazňují, že data naznačují postupné zmírňování inflace, nikoli však její rychlý návrat k cíli. Prezidentka filadelfského Fedu Anna Paulsonová uvedla, že dopad cel se podle jejího názoru týká především cen zboží, nikoli služeb, a neměl by vést k trvalému inflačnímu tlaku. Očekává, že efekt cel se projeví hlavně v první polovině roku, zatímco ve druhé polovině by se růst cen zboží mohl vrátit k 2 %.

Podobně guvernér Fedu Stephen Miran očekává, že dezinflace v oblasti služeb a bydlení vyváží vyšší ceny zboží. Jeho výhled na snížení sazeb je však výrazně agresivnější než medián odhadů ostatních členů Fedu, kteří pro letošní rok počítají spíše s jedním snížením o 25 bazických bodů.

Naopak prezident minneapoliského Fedu Neel Kashkari zdůrazňuje nejistotu ohledně rychlosti poklesu inflace. Podle něj inflace klesá, otázkou ale zůstává, jak rychle a zda se dostane dostatečně blízko cíli. Kashkari zároveň upozorňuje, že Fed má k dispozici pouze jeden nástroj – úrokové sazby – a jejich příliš brzké snížení by mohlo znovu rozdmýchat inflační tlaky, které nejvíce dopadají na nízkopříjmové domácnosti.

V tomto kontextu se očekává, že Fed na svém lednovém zasedání ponechá úrokové sazby v pásmu 3,5 % až 3,75 %, poté co je na podzim loňského roku třikrát snížil. Nová inflační data tak zatím neposkytují dostatečný impuls k okamžité změně kurzu, ale spíše potvrzují strategii opatrného vyčkávání.