Evropské akciové trhy vstoupily do čtvrteční seance bez jasného směru, když investoři zvažovali kombinaci několika silných faktorů.
Na jedné straně stály slabší signály z Wall Street, kde přes noc pokračoval výprodej technologických akcií, na straně druhé pak příval čtvrtletních výsledků velkých evropských společností. Klíčovým bodem dne však nejsou jen firemní čísla, ale také blížící se zasedání centrálních bank, která mohou naznačit další směr měnové politiky v Evropě i Velké Británii.
Krátce po otevření trhů se hlavní evropské indexy obchodovaly smíšeně. Německý DAX mírně oslabil, britský FTSE 100 rovněž ztrácel, zatímco francouzský CAC 40 dokázal růst. Tento rozdílný vývoj odrážel nejen sektorové složení jednotlivých indexů, ale i rozdílné reakce investorů na výsledky konkrétních společností. Evropské trhy tak zůstávají rozpolcené mezi obavami z globálního technologického sektoru a relativně solidními domácími fundamenty.
Negativní sentiment z USA měl na Evropu nezanedbatelný vliv. Prudký výprodej amerických technologických akcií byl vyvolán rostoucími obavami z nákladů spojených s rozvojem umělé inteligence. Investoři se začínají ptát, zda masivní kapitálové výdaje technologických gigantů povedou k odpovídajícím ziskům. Tyto pochybnosti se rychle přenesly i na asijské trhy a následně ovlivnily otevření evropských burz, zejména technologické a průmyslové tituly citlivé na globální poptávku.
Pozornost evropských investorů se však ve čtvrtek soustředila především na výsledkovou sezónu. Energetický gigant Shell oznámil za čtvrté čtvrtletí upravený zisk 3,26 miliardy dolarů, což představuje meziroční pokles a nejslabší výsledek za téměř pět let. Slabší čísla odrážejí tlak nižších marží a volatilního energetického trhu, který je citlivý na geopolitické události i vývoj cen ropy.
Dánský přepravní gigant Maersk sice vykázal provozní zisk v souladu s očekáváním, ale varoval, že klesající přepravní sazby a přetrvávající strukturální problémy v logistice mohou negativně ovlivnit jeho hospodaření v roce 2026. Tento výhled připomněl investorům, že globální obchod se stále plně nevzpamatoval z předchozích otřesů.
Naopak pozitivnější tón nabídly bankovní tituly. BNP Paribas zvýšila svůj cíl ziskovosti pro rok 2028 poté, co její zisk ve čtvrtém čtvrtletí vzrostl o 28 %. Banka těží ze strukturálních úspor nákladů a relativně příznivého úrokového prostředí. Podobně španělská Banco Bilbao Vizcaya Argentaria oznámila růst čistého zisku, když silnější úvěrová aktivita ve Španělsku a Mexiku vyvážila vyšší opravné položky k úvěrům.
Pozitivně překvapila také společnost Siemens Healthineers, která těžila ze silné poptávky po zobrazovacích systémech a zařízeních pro léčbu rakoviny. Tyto segmenty pomohly vyrovnat slabší výkon diagnostické divize i negativní vliv pohybů měnových kurzů. Výsledky ukázaly, že poptávka po zdravotnických technologiích zůstává relativně odolná i v nejistém makroekonomickém prostředí.
Vedle firemních zpráv hrála důležitou roli také makroekonomická data. Německé průmyslové objednávky v prosinci vzrostly výrazně více, než se očekávalo, což naznačuje určité zlepšení v největší evropské ekonomice. Tyto údaje přicházejí v citlivém okamžiku, kdy se pozornost investorů upíná k rozhodnutí Evropské centrální banky.
Očekává se, že Evropská centrální banka ponechá úrokové sazby beze změny již páté zasedání v řadě. Inflace v eurozóně totiž v lednu výrazně zpomalila, což sice ulevuje domácnostem, ale zároveň vyvolává otázky ohledně dalšího tempa ekonomického růstu. Podobná situace panuje i ve Velké Británii, kde se očekává, že Bank of England rovněž sazby nezmění, přestože se objevují známky ochlazování trhu práce.
Do celkového obrazu přispěl i vývoj na komoditních trzích. Ceny ropy výrazně klesly poté, co Spojené státy a Írán oznámily plánovaná jednání, což zmírnilo obavy z možného narušení dodávek. Tento pokles pomáhá tlumit inflační tlaky, ale zároveň negativně dopadá na energetické společnosti.
Evropské akcie tak vstupují do klíčového dne v režimu vyčkávání. Investoři pečlivě zvažují firemní výsledky, makroekonomická data i signály centrálních bank. Směr dalšího vývoje bude záviset především na tom, zda ECB a Bank of England naznačí změnu rétoriky, a zda se globální trhy dokážou stabilizovat po nedávných otřesech v technologickém sektoru.
