V době, kdy se zintenzivňuje ekonomická rivalita s USA a Čínou, se obnova průmyslové síly bloku dostala do čela politické agendy.

Na summitu v Antverpách, často označovaném jako „Davos pro průmysl“, se sešli lídři z odvětví chemie, ocelářství či papírenství spolu s představiteli vlád Francie a Německa a předsedkyní Evropské komise.

Společným jmenovatelem jejich vystoupení byl apel na rychlé kroky, které by pomohly snížit náklady a zlepšit konkurenceschopnost evropských podniků.

Energie jako klíčový problém evropské konkurenceschopnosti

Generální ředitel BASF (BASFY) Markus Kamieth na zahájení summitu uvedl, že „čas na diagnostiku skončil“ a že Evropa musí přejít od plánů ke konkrétním výsledkům. Podle něj je nutné „restartovat průmysl v Evropě“, což bez zásadního řešení cen energií nebude možné.

Právě ceny elektřiny jsou opakovaně označovány za jeden z hlavních handicapů evropského průmyslu. Axel Eggert, generální ředitel ocelářské lobby Eurofer, vyzval představitele EU, aby se zavázali snížit cenu elektřiny na 50 eur za megawatthodinu. Na německém trhu se přitom ceny elektřiny pro příští rok pohybují nad 80 eur za megawatthodinu, což podle něj představuje významnou zátěž.

Eggert upozornil, že elektřina bude v příštím desetiletí páteří zelené transformace ocelářství. Přechod na nízkouhlíkovou výrobu oceli si vyžádá značné investice, a pokud zůstanou ceny energie vysoké, ohrozí to konkurenceschopnost evropských producentů.

Podle jeho názoru by EU měla reformovat strukturu energetického systému tak, aby cena elektřiny nebyla nadále určována plynem. Současný model podle průmyslu přenáší volatilitu trhu s plynem do cen elektřiny a zvyšuje náklady výrobcům.

Reforma emisního systému a návrat výnosů do průmyslu

Další významnou oblastí je reforma systému obchodování s emisními povolenkami (ETS), který je vlajkovým nástrojem EU k dosažení klimatické neutrality do poloviny století. Pro energeticky náročná odvětví, jako je papírenský průmysl, představuje cena uhlíku zásadní nákladovou položku.

Marco Eikelenboom, generální ředitel společnosti Sappi Europe, uvedl, že příjmy z aukcí emisních povolenek by měly být více směrovány zpět do těžkého průmyslu, aby podpořily jeho dekarbonizaci. Podle něj jsou však často upřednostňovány jiné sektory a technologie.

V krátkodobém horizontu by EU podle něj měla zmrazit systém referenčních hodnot uhlíkové účinnosti, který určuje množství bezplatných povolenek pro jednotlivé podniky. Tyto referenční hodnoty mají být revidovány v dubnu a průmysl se obává, že změny mohou vést k dalšímu zvýšení nákladů.

„Neměli bychom se dostat do systému, který s sebou nese riziko ještě vyšších nákladů na energii,“ uvedl Eikelenboom. Jeho vyjádření odráží širší obavy průmyslu, že klimatická politika může bez doprovodných opatření oslabit konkurenceschopnost evropských firem.

Integrace trhu a ochrana před nekalou konkurencí

Vedoucí představitelé EU podle informací obeznámených s plánováním diskutují o možnostech hlubší integrace jednotného trhu, upřednostňování místních společností ve veřejných zakázkách a uvolnění pravidel pro vytváření větších podniků.

Cílem je vytvořit podmínky, které umožní evropským firmám lépe konkurovat globálním hráčům. V době rostoucí rivality s USA a Čínou se otázka průmyslové politiky stává strategickým tématem.

Ilham Kadri, senior poradkyně belgické chemické společnosti Syensqo (SHBBF) , situaci popsala jako „červený poplach“ a vyzvala k okamžité akci. Podle ní již nejde o varovné signály, ale o naléhavou potřebu systémových změn.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen uvedla, že si vedení EU uvědomuje výzvy, které Čína představuje zejména v oblasti čistých technologií. Zdůraznila, že Evropa musí vytvořit „silný obchodní argument“, aby si investoři a firmy vybírali právě evropský trh.

Součástí plánů je také posílení energetické sítě, které má umožnit efektivnější tok energie přes hranice členských států a přispět ke snížení cen elektřiny. Von der Leyen zároveň oznámila, že otázku ETS a využití výnosů z aukcí povolenek projedná s lídry členských států.

Celkový tón summitu ukazuje, že evropský průmysl očekává konkrétní a rychlé kroky. Firmy napříč sektory dávají najevo, že bez zásadního řešení cen energie, reformy emisního systému a ochrany před nekalou konkurencí bude obtížné obnovit průmyslovou dynamiku regionu.

Evropská unie tak stojí před složitým úkolem: skloubit ambiciózní klimatické cíle s potřebou udržet konkurenceschopnost těžkého průmyslu. Nadcházející rozhodnutí o reformě energetického trhu a emisního systému budou klíčová pro další směřování evropské ekonomiky.