Na jedné straně zaznívá silná kritika fiskální politiky, zejména rostoucího deficitu a nedostatečných výdajů na obranu. Na druhé straně však ekonomové oceňují přístup vlády k aktuálnímu zdražování pohonných hmot, kde kabinet zatím nepřistoupil k plošným zásahům.

Tento kontrast ukazuje, že vláda čelí dvěma odlišným výzvám – dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a krátkodobému tlaku na ceny energií.

Rostoucí deficit v době růstu ekonomiky

Největší výhrady analytiků směřují k rozpočtové politice. Kritizují především skutečnost, že deficit státního rozpočtu roste i v době hospodářské prosperity, kdy by naopak mělo docházet k jeho snižování.

Podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky představuje problém nejen samotný deficit, ale i přístup k důchodovému systému. Diskuse o zvyšování jeho štědrosti v době, kdy odborníci upozorňují na rizika dlouhodobé udržitelnosti, může podle něj znamenat významné fiskální riziko do budoucna.

Na tuto kritiku navazuje i hlavní ekonom Portu Jan Berka, který upozorňuje, že prohlubování deficitu v prostředí ekonomiky fungující na hranici svého potenciálu je strukturálně nebezpečné. Takový vývoj může zvyšovat tlak na růst nákladů na obsluhu státního dluhu, které se již nyní pohybují na vysokých úrovních.

Obrana a fiskální disciplína jako slabá místa

Další kritizovanou oblastí jsou výdaje na obranu. Analytici poukazují na nejistotu ohledně plnění zákonného závazku vydávat alespoň 2 % HDP na obranu.

Podle Berky vysílá kombinace rostoucích deficitů a nejasného přístupu k obranným výdajům negativní signál směrem k trhům i investorům. V kontextu geopolitického napětí je přitom otázka obranyschopnosti stále důležitější.

Zároveň zaznívá varování, že konflikt v Íránu by mohl být využit jako argument pro další růst státních výdajů, což by fiskální situaci dále zhoršilo.

Opatrný přístup k cenám paliv jako pozitivní signál

Naopak pozitivně analytici hodnotí reakci vlády na zdražování pohonných hmot, které souvisí s konfliktem na Blízkém východě. Kabinet se zatím rozhodl nepřistoupit k plošným a nákladným opatřením, jako je například snížení spotřební daně.

Podle ekonomů jde o správný krok. Taková opatření bývají finančně náročná a často nepřinášejí cílený efekt. Namísto toho vláda volí zdrženlivý přístup a situaci monitoruje.

Zároveň se snaží komunikovat s veřejností a vysvětlovat, jak by postupovala v případě výraznějšího růstu cen energií. Tento přístup pomáhá stabilizovat očekávání a snižovat riziko paniky.

Daňová politika: od plošných změn k cíleným nástrojům

Pozitivní hodnocení si vysloužil také posun v daňové politice. Vláda podle analytiků ustupuje od plánu plošně snižovat daň z příjmu právnických osob a místo toho se zaměřuje na zrychlení odpisů.

Tento krok je vnímán jako ekonomicky smysluplnější. Na rozdíl od plošného snížení daní totiž podporuje především firmy, které skutečně investují. A právě investice jsou jedním z klíčových faktorů pro dlouhodobý růst ekonomiky.

Tímto způsobem může vláda cíleně stimulovat ekonomickou aktivitu bez výrazného zatížení veřejných financí.

Vyvážení krátkodobých a dlouhodobých priorit

Celkové hodnocení ukazuje, že vláda zatím zvládá krátkodobé šoky relativně efektivně, ale čelí problémům v oblasti dlouhodobé fiskální strategie.

Na jedné straně stojí zdrženlivý přístup k cenám paliv a opatrná reakce na geopolitické události. Na druhé straně však přetrvávají obavy z rostoucího deficitu, nedostatečných investic do obrany a potenciálních rizik spojených s důchodovým systémem.

Pro další vývoj bude klíčové, zda se vládě podaří tyto dvě roviny sladit a nastavit udržitelnou fiskální politiku, která nebude ohrožovat stabilitu veřejných financí.