Zatímco v celé EU tempo růstu spotřebitelských cen mírně zrychlilo, v České republice inflace naopak zpomalila. Vyplývá to z nejnovějších dat, která zveřejnil Eurostat, statistický úřad Evropské unie.

Podle těchto údajů meziroční inflace v EU v únoru dosáhla 2,1 procenta, což znamená mírné zrychlení oproti lednu, kdy činila dvě procenta. Česká republika se však vydala opačným směrem. Inflace zde z lednových 1,2 procenta klesla na jedno procento, což ji řadí mezi země s nejnižším růstem cen v celé Unii.

Inflace v EU mírně zrychlila

Statistická data ukazují, že růst cen v Evropské unii v únoru mírně zrychlil. Meziroční inflace v EU dosáhla 2,1 procenta, zatímco v lednu byla na úrovni dvou procent. Jde tedy o relativně malý posun, který ale potvrzuje, že cenová dynamika v evropské ekonomice zůstává aktivní.

Při pohledu na delší časový horizont je zároveň patrné, že inflace v EU je nižší než před rokem. V únoru loňského roku totiž činila 2,7 procenta, což znamená, že současná úroveň růstu cen je ve srovnání s minulým rokem mírnější.

Eurostat při svých výpočtech používá harmonizovaný index spotřebitelských cen, který umožňuje srovnání mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie. Tento ukazatel se liší od metodiky, kterou využívají národní statistické úřady. V případě České republiky proto může být hodnota inflace podle Eurostatu odlišná od údajů zveřejňovaných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).

Eurozóna zůstává pod dvouprocentní hranicí

Samostatně sledovaná eurozóna, tedy skupina zemí používajících společnou evropskou měnu, zaznamenala v únoru inflaci na úrovni 1,9 procenta. Statistikové tím zároveň potvrdili údaj z předběžné zprávy, která byla zveřejněna na začátku měsíce.

Také v eurozóně je současná inflace nižší než před rokem. V únoru minulého roku totiž dosahovala 2,3 procenta. Vývoj tak naznačuje postupné zpomalování růstu cen v zemích platících eurem.

Srovnání mezi jednotlivými státy přitom ukazuje značné rozdíly v tempu růstu cen. Inflace se v různých ekonomikách vyvíjí odlišně v závislosti na struktuře spotřeby, vývoji cen služeb nebo potravin i dalších faktorech.

Česká republika patří mezi země s nejnižší inflací

Podle harmonizovaných dat Eurostatu patřila Česká republika v únoru mezi země s nejnižším růstem cen v celé Evropské unii. Inflace zde klesla na jedno procento, zatímco v lednu činila 1,2 procenta.

Ještě nižší inflaci zaznamenalo pouze několik zemí. Nejnižší meziroční růst cen byl v únoru v Dánsku, kde inflace dosáhla 0,5 procenta. Následoval Kypr s inflací 0,9 procenta. Česká republika se tak podle Eurostatu zařadila mezi státy s nejmírnějším růstem cen v Unii.

Na opačném konci žebříčku stojí země, kde ceny rostou mnohem rychleji. Nejvyšší inflaci zaznamenalo Rumunsko, kde tempo růstu cen dosáhlo 8,3 procenta. Následuje Slovensko s inflací čtyři procenta a Chorvatsko, kde ceny meziročně vzrostly o 3,9 procenta.

Rozdíly mezi jednotlivými ekonomikami tak zůstávají výrazné. Zatímco některé státy se pohybují kolem jednoho procenta, jiné stále čelí poměrně rychlému růstu cen.

Meziroční míra inflace v zemích EU – v procentech podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen:

Země	únor 2025	září 2025	říjen 2025	listopad 2025	prosinec 2025	leden 2026	únor 2026
EU	2,7	2,6	2,5	2,4	2,3	2,0	2,1
Eurozóna	2,3	2,2	2,1	2,1	2,0	1,7	1,9
Belgie	4,4	2,7	2,5	2,6	2,2	1,4	1,4
Bulharsko	3,9	4,0	3,8	3,7	3,5	2,3	2,1
Česko	2,7	2,0	2,3	1,8	1,7	1,2	1,0
Dánsko	2,0	2,2	2,1	2,0	1,9	0,6	0,5
Estonsko	5,1	5,3	4,5	4,7	4,0	3,8	3,2
Finsko	1,5	2,2	1,4	1,5	1,7	1,0	1,8
Francie	0,9	1,1	0,8	0,8	0,7	0,4	1,1
Chorvatsko	4,7	4,6	4,0	4,3	3,8	3,6	3,9
Irsko	1,5	2,7	2,8	3,1	2,7	2,5	2,5
Itálie	1,7	1,7	1,3	1,1	1,2	1,0	1,5
Kypr	2,3	0,0	0,2	0,1	0,1	1,2	0,9
Litva	3,2	3,7	3,7	3,6	3,2	2,8	3,3
Lotyšsko	3,7	4,2	4,3	3,8	3,4	2,9	2,4
Lucembursko	1,9	3,1	3,0	3,5	3,3	1,6	1,8
Maďarsko	5,7	4,3	4,2	3,7	3,3	2,3	1,6
Malta	2,0	2,4	2,5	2,4	2,5	2,3	2,3
Německo	2,6	2,3	2,3	2,5	2,0	2,1	2,0
Nizozemsko	3,5	3,0	3,0	2,6	2,7	2,2	2,3
Polsko	4,4	2,9	2,8	2,6	2,6	2,5	2,5
Portugalsko	2,5	1,9	2,0	2,1	2,4	1,9	2,1
Rakousko	3,4	3,9	4,0	4,0	3,8	2,1	2,3
Rumunsko	5,2	8,6	8,4	8,6	8,6	8,5	8,3
Řecko	3,0	1,8	1,6	2,8	2,9	2,9	3,1
Slovensko	4,1	4,6	3,9	3,9	4,1	4,3	4,0
Slovinsko	1,9	2,8	3,1	2,4	2,6	2,4	2,8
Španělsko	2,9	3,0	3,2	3,2	3,0	2,4	2,5
Švédsko	2,8	3,2	3,1	2,2	2,1	2,0	1,7

Vývoj inflace se mezi státy liší

Podrobnější statistiky zároveň ukazují, že vývoj inflace v Evropské unii není jednotný. Ve srovnání s lednem se meziroční inflace snížila v jedenácti členských státech, zatímco ve čtyřech zemích zůstala stabilní. Naopak ve dvanácti státech inflace vzrostla.

Z hlediska struktury inflace měly v únoru největší vliv na růst cen služby, které přispěly k celkové inflaci 1,54 procentního bodu. Významnou roli hrály také potraviny, alkohol a tabák, jejichž ceny rovněž přispěly k celkovému růstu spotřebitelských cen.

Tyto kategorie patří mezi hlavní položky spotřebního koše domácností, a jejich vývoj tak výrazně ovlivňuje celkovou inflaci.

Data ČSÚ ukazují mírně odlišný obraz inflace v Česku

Národní statistika v České republice přitom ukazuje mírně odlišná čísla než harmonizovaná data Eurostatu. Český statistický úřad (ČSÚ) minulý týden uvedl, že inflace v Česku v únoru zpomalila na 1,4 procenta, zatímco v lednu činila 1,6 procenta.

I tato data potvrzují, že růst cen v české ekonomice zpomaluje. Podle ČSÚ byla únorová inflace nejnižší od října roku 2016. Česká republika se tak nachází pod úrovní inflace v řadě sousedních zemí.

Rozdíl mezi údaji Eurostatu a ČSÚ je způsoben právě odlišnou metodikou výpočtu. Eurostat používá harmonizovaný index, který slouží především k mezinárodnímu srovnání, zatímco národní statistické úřady pracují s vlastní metodikou odpovídající domácím statistickým standardům.

Celkový obrázek však zůstává podobný. Inflace v Evropské unii v únoru mírně zrychlila, zatímco v České republice tempo růstu cen naopak zpomalilo. Česká ekonomika se tak v rámci evropského srovnání řadí mezi země s nejnižší inflací.