Bezpečnostní situace v regionu donutila největší přepravní společnosti pozastavit plavby nebo přesměrovat své služby mimo oblast Perského zálivu. Trhy reagovaly růstem cen energií a zvýšenou volatilitou v dopravním sektoru.

Společnost Maersk potvrdila, že až do odvolání zastavuje veškerou lodní dopravu přes Hormuzský průliv. Podobný krok učinily i Hapag-Lloyd a CMA CGM, které začaly odklánět své služby kvůli rostoucím obavám o bezpečnost posádek a nákladu. Uzavření jednoho z klíčových námořních koridorů světa okamžitě vyvolalo reakci na energetických trzích, kde futures na ropu Brent i americkou ropu vzrostly o více než 7 %, zatímco ceny zemního plynu přidaly přes 4 %.

Navzdory růstu akcií však Morgan Stanley varuje před přehnaným optimismem. Investiční banka ponechala na akcie společnosti Maersk doporučení „podvážené“ s tím, že narušení v Hormuzském průlivu je sice významné, ale nemá stejný systémový dopad jako krize v Suezském průplavu.

Rozdíl spočívá v geografickém významu jednotlivých tras. Suezský průplav před krizí v Rudém moři zprostředkovával přibližně 22 % globálního kontejnerového provozu a představuje klíčové spojení mezi Asií a Evropou. Naopak narušení v Hormuzském průlivu má podle analytiků spíše regionální charakter, pokud jde o kontejnerové toky.

Přístavy v Perském zálivu sice patří mezi významné logistické uzly, například dubajský Jebel Ali odbavil v roce 2024 zhruba 15,5 milionu TEU, což odpovídá asi 8 % světové kontejnerové přepravy. Nepředstavují však hlavní koridor mezi Asií a Evropou, který činí Suezský průplav systémově zásadním.

Zcela odlišná situace panuje na ropném trhu. Hormuzským průlivem prochází přibližně 20 % celosvětové spotřeby ropných kapalin. Uzavření této trasy proto výrazně ovlivňuje tankery a energetické společnosti. Ropní přepravci tak mohou z případného dlouhodobějšího omezení tranzitu těžit.

V segmentu kontejnerové přepravy však Morgan Stanley nadále předpokládá přebytek kapacity. Základní scénář počítá s přetrvávající nadnabídkou lodní tonáže a tlakem na pokles přepravních sazeb bez ohledu na aktuální geopolitický vývoj.

Pokud by se provoz přes Suezský průplav do poloviny roku 2026 normalizoval, efektivní růst nabídky kontejnerové kapacity by dosáhl 6,2 %, zatímco růst poptávky by činil pouze 3,3 %. I v případě, že by Suez zůstal z větší části uzavřený, očekávaný růst flotily o 3,8 % podle únorových odhadů společnosti Alphaliner stále převyšuje předpokládaný růst poptávky.

To znamená, že i přes krátkodobé výkyvy může existovat tlak na pokles přepravních sazeb. Morgan Stanley upozorňuje, že v každém scénáři existuje riziko oslabení cen, pokud nedojde k výraznému a dlouhodobému omezení globální nabídky.

Zajímavé je, že akcie Maersku se v posledních měsících částečně odpojily od samotného vývoje přepravních sazeb. Banka však nevidí silný fundamentální důvod, proč by tento rozpor měl přetrvávat. Ocenění Maersku se podle ní pohybuje kolem trojnásobku EV/EBITDA pro fiskální rok 2026 a zhruba 0,5násobku ceny k účetní hodnotě, což odpovídá spodní hranici historického rozpětí.

Vedle společností Maersk a Hapag-Lloyd investoři sledují také další hráče v logistice. Dánská společnost DSV, kterou Morgan Stanley hodnotí jako „nadváženou“, se rovněž dostala do centra pozornosti. Širší pohyb v sektoru dopravy naznačuje, že investoři přehodnocují rizika i příležitosti v globálních dodavatelských řetězcích.

Pro investory tak zůstává klíčové rozlišovat mezi krátkodobou tržní reakcí a dlouhodobými fundamenty. Uzavření Hormuzského průlivu je významnou událostí, avšak strukturální přebytek kapacity v kontejnerové přepravě může nadále vytvářet tlak na ziskovost tohoto odvětví.