Investoři se během obchodování potýkali s kombinací geopolitického napětí na Blízkém východě a rostoucích cen ropy, které reagují na pokračující vojenské operace USA a Izraele proti Íránu a následné kroky Teheránu.

V průběhu obchodního dne se trhy pohybovaly ve výrazně volatilním prostředí. Přestože akcie zůstaly v plusu, jejich zisky se postupně zmenšovaly s tím, jak ceny ropy opět začaly růst. Situace ukazuje, že finanční trhy se snaží vyrovnat s geopolitickými riziky, která mohou mít významné dopady na globální ekonomiku i inflaci.

Ve 18:15 SEČ posílil referenční index S&P 500 o 0,4 % na 6 725,55 bodu, i když během dne rostl až o 0,8 %. Technologicky orientovaný Nasdaq Composite si připsal 0,5 % na 22 475,68 bodu, přičemž jeho intradenní růst dosahoval až 0,9 %. Index Dow Jones Industrial Average vzrostl o 0,3 % na 47 062,52 bodu, poté co během dne přidával až 1 %.

Technologické akcie pomáhají trhu, růst však brzdí ropa

Pozitivní nálada na trzích navazovala na pondělní obchodování, kdy hlavní indexy zaznamenaly solidní růst. Významnou roli v tomto oživení sehrály technologické akcie v čele se společností Nvidia (NVDA) , která patří mezi hlavní tahouny současného růstu technologického sektoru.

Po otevření úterní seance se zdálo, že trhy budou v růstu pokračovat ještě výraznějším tempem. Postupem času však začaly zisky slábnout, protože ceny ropy znovu zamířily vzhůru. Rostoucí ceny energií totiž obvykle představují pro akciové trhy riziko, protože mohou zvyšovat náklady firem a zároveň posilovat inflační tlaky v ekonomice.

Podle Jakea Dollarhidea, generálního ředitele společnosti Longbow Asset Management, může současná situace na trzích působit paradoxně. Růst akcií a zároveň růst cen ropy totiž běžně nejdou ruku v ruce.

Dollarhide upozornil, že určitou dávku optimismu na trh přinesly zprávy o nočním vývoji konfliktu na Blízkém východě, podle nichž měl být při izraelském útoku zabit íránský bezpečnostní představitel Ali Larijani. Přesto ale zdůraznil, že trh zůstává velmi křehký a jakákoli negativní zpráva spojená s ropou nebo délkou konfliktu by mohla vést k rychlému obratu sentimentu.

Současně varoval, že by v takovém případě mohlo dojít k prudkému růstu indexu VIX, který měří očekávanou volatilitu amerického akciového trhu.

Konflikt na Blízkém východě a napětí kolem Hormuzského průlivu

Situace na Blízkém východě zůstává jedním z hlavních faktorů, které investoři sledují. Izrael uvedl, že při pondělních leteckých útocích mohl být zabit Ali Larijani, významný íránský bezpečnostní představitel. Informaci přinesl deník Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.

Další mediální zprávy zároveň naznačily, že mohl být zabit také Gholamreza Soleimani, velitel polovojenské jednotky Basídž, která se podílela na potlačování protivládních protestů v Íránu na začátku letošního roku. Tyto informace však zatím nebyly oficiálně potvrzeny íránskými představiteli ani státními médii.

Velkou pozornost přitahuje také situace kolem Hormuzského průlivu, který je jednou z nejdůležitějších dopravních tras pro globální obchod s ropou. Touto úzkou vodní cestou jižně od Íránu prochází přibližně pětina světových dodávek ropy.

Írán na začátku týdne uvedl, že průliv zůstává otevřený pro lodě většiny zemí, avšak nikoli pro plavidla Spojených států a jejich spojenců. Takový krok vyvolává obavy z narušení globálních dodávek ropy a z dalšího růstu cen energií.

Trump kritizuje NATO a odkládá jednání s Čínou

Do situace se výrazně zapojila i politická rovina. Americký prezident Donald Trump v úterý kritizoval členy Severoatlantické aliance (NATO) za to, že nepodpořili jeho výzvu k pomoci při znovuotevření Hormuzského průlivu.

Na své sociální síti uvedl, že Spojené státy pomoc NATO nepotřebují ani nechtějí, a později novinářům řekl, že je z přístupu aliance zklamaný. Některé státy, například Velká Británie a Francie, naznačily ochotu diskutovat o možných řešeních s Washingtonem. Naopak jiné země, včetně Německa a Japonska, Trumpovu výzvu odmítly.

Trump zároveň požádal o odložení plánovaného setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které se mělo uskutečnit příští měsíc. Tento krok přišel jen několik dní poté, co Trump naznačil, že by jednání mohl odložit, pokud Peking nepomůže s řešením situace v Hormuzském průlivu.

Čína je přitom významným odběratelem íránské ropy. Írán totiž čínským tankerům umožnil průjezd průlivem, což snižuje motivaci Pekingu zapojit se do amerických iniciativ.

Ropa nad 100 dolarů zvyšuje obavy z inflace

Energetické trhy reagují na vývoj konfliktu velmi citlivě. Futures na ropu Brent vzrostly o 2,6 % na 102,83 dolarů za barel, zatímco futures na americkou ropu West Texas Intermediate posílily o 2,5 % na 95,04 dolarů za barel.

Od začátku společných americko-izraelských útoků na Írán na konci února tak ceny ropy vzrostly o více než 40 %, což výrazně zvyšuje obavy z nového energetického šoku.

Napětí dále zesílilo poté, co projektil zasáhl tanker poblíž přístavu Fujairah ve Spojených arabských emirátech. Podle informací citovaných deníkem New York Times utrpěla loď pouze menší škody, nicméně incident opět zvýšil nervozitu na energetických trzích.

Úřady ve Spojených arabských emirátech navíc uvedly, že požár v důležitém ropném centru způsobil dron, což posílilo obavy z narušení globálních dodávek ropy.

Vyhlídka na dlouhodobější konflikt v regionu vyvolává obavy z růstu inflace po celém světě. Vyšší ceny energií totiž mohou zdražovat dopravu, výrobu i další ekonomické aktivity.

Generální ředitel Delta Air Lines (DAL) Ed Bastian například uvedl, že společnost byla nucena zvýšit ceny některých letenek, aby kompenzovala rostoucí náklady na palivo. Ty se podle něj od začátku prvního čtvrtletí zdvojnásobily. Akcie Delta Air Lines přesto vzrostly o 7 % poté, co firma uvedla, že očekává zisk na akcii v souladu s původním odhadem díky silným tržbám.

Investoři čekají na centrální banky a výsledky firem

Kromě geopolitického vývoje se investoři soustředí také na měnovou politiku. Tento týden se totiž konají důležitá jednání několika klíčových centrálních bank, včetně Federálního rezervního systému, Evropské centrální banky a Bank of Japan.

Podle Lukmana Otunugy, senior analytika společnosti FXTM, stojí centrální banky před obtížným rozhodováním. Konflikt na Blízkém východě totiž může zvyšovat inflační tlaky a přinutit tvůrce měnové politiky přehodnotit svůj výhled pro rok 2026.

Trhy zároveň rychle snižují očekávání ohledně budoucího snižování úrokových sazeb, což může přinést zvýšenou volatilitu nejen na akciových trzích, ale také na trzích komodit a měn.

Vedle makroekonomických faktorů budou investoři sledovat také výsledkovou sezónu. Po uzavření obchodování mají zveřejnit své hospodářské výsledky například společnosti DocuSign (DOCU) a Lululemon Athletica (LULU) .

Pozornost se soustředí také na setkání analytiků s vedením společnosti Nvidia během její konference pro vývojáře. Generální ředitel Jensen Huang zde uvedl, že firma očekává do roku 2027 tržby z prodeje čipů pro umělou inteligenci ve výši 1 bilionu dolarů, zatímco pro letošní rok plánuje přibližně 500 miliard dolarů.

Huang zároveň zdůraznil rostoucí význam takzvané AI inference, tedy výpočetního procesu, který umožňuje modelům umělé inteligence rychle a efektivně reagovat na dotazy uživatelů. Podle něj právě tato oblast představuje budoucnost vývoje AI.