Investoři zůstávají opatrní především kvůli pokračující válce na Blízkém východě, která výrazně ovlivňuje náladu na trzích. Referenční index S&P 500 tak zaznamenal již třetí týden poklesů v řadě a od začátku roku si připisuje ztrátu přesahující 3 %.

Vývoj na trzích přitom ovlivňovala kombinace geopolitických rizik a nových makroekonomických dat z americké ekonomiky. Přestože některé ekonomické ukazatele byly v souladu s očekáváním analytiků, investoři je vnímali spíše jako zpětný pohled na ekonomiku před eskalací konfliktu v Íránu.

Index S&P 500 v pátek oslabil o 0,6 % a uzavřel na úrovni 6 632,53 bodu. Za poslední dva týdny tak ztratil téměř 4 %. Technologický index NASDAQ Composite odepsal 0,9 % a uzavřel na 22 105,36 bodech, což znamená týdenní pokles o 1,3 %. Také index Dow Jones Industrial Average skončil v červených číslech, když oslabil o 0,3 % na 46 559,83 bodu a za celý týden ztratil přibližně 2 %.

Nálada investorů byla během týdne výrazně negativně ovlivněna především nejistotou ohledně dalšího vývoje konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem.

Konflikt v Íránu zvyšuje nejistotu na trzích

Napětí na Blízkém východě zůstává hlavním faktorem, který ovlivňuje globální finanční trhy. Hlavní americké indexy již v předchozí obchodní seanci zaznamenaly poklesy a například indexy S&P 500 a Dow Jones si připsaly třídenní sérii ztrát.

Konflikt vstoupil do třináctého dne, přičemž americký prezident Donald Trump uvedl, že vojenská operace Washingtonu „zcela ničí“ íránskou armádu i ekonomiku. Podle informací serveru Axios sdělil Trump během virtuálního jednání lídrům skupiny G7, že Írán je podle jeho názoru „na pokraji kapitulace“.

Analytici však takové hodnocení považují za předčasné. Podle analytiků společnosti Vital Knowledge totiž Teherán zatím neprojevil žádné známky ochoty konflikt ukončit.

Situaci navíc komplikuje prohlášení nového íránského nejvyššího vůdce Mojtaby Chameneího, který uvedl, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen. Tento strategický námořní koridor je přitom jedním z nejdůležitějších energetických uzlů světa, protože jím prochází přibližně pětina globální produkce ropy.

I když se zdá, že Spojené státy a Izrael mají ve vojenském konfliktu převahu, někteří analytici se domnívají, že Írán se snaží tlak kompenzovat omezením lodní dopravy právě v této oblasti.

Spojené státy na situaci reagovaly několika kroky. Americké ministerstvo financí například oznámilo, že do 11. dubna umožní některým zemím nakupovat omezené množství sankcionované ruské ropy. Ministr financí Scott Bessent také uvedl, že americké námořnictvo plánuje doprovod obchodních lodí proplouvajících Hormuzským průlivem.

Americký ministr obrany Pete Hegseth současně uvedl, že během operace bylo zasaženo více než 15 000 nepřátelských cílů a že počet amerických úderů nad Íránem může dále růst.

Ropa Brent překonala hranici 100 dolarů

Geopolitické napětí se okamžitě promítlo i do komoditních trhů. Vyhlídka na dlouhodobější konflikt v oblasti, která je klíčová pro světovou produkci ropy, vedla k výraznému růstu cen.

Cena ropy Brent během týdne vystoupala nad hranici 100 dolarů za barel. Trh však zaznamenal mimořádně vysokou volatilitu. V průběhu týdne se cena krátce vyšplhala téměř k 120 dolarům za barel, než následně prudce klesla pod 90 dolarů.

Podle analytiků společnosti Capital Economics se hlavní debata mezi investory soustředí na otázku, zda je tento růst pouze dočasný, nebo zda se ceny ropy udrží na vyšších úrovních i v následujících měsících.

Kieran Tompkins, senior ekonom pro klima a komodity v Capital Economics, uvedl, že podle obchodování na opčním trhu investoři aktuálně odhadují přibližně 20% pravděpodobnost, že cena ropy Brent bude za tři měsíce na úrovni 100 dolarů za barel nebo vyšší.

V pátek odpoledne futures na ropu Brent posílily o 2,9 % na 103,29 USD za barel. Celkově kontrakt směřoval k týdennímu růstu o více než 11 %, což navazovalo na téměř 28% růst v předchozím týdnu. Ještě před vypuknutím konfliktu v Íránu se přitom ropa obchodovala přibližně kolem 70 dolarů za barel.

Ekonomická data ukazují zpomalující růst

Vedle geopolitických událostí sledovali investoři také řadu makroekonomických ukazatelů z americké ekonomiky. Ty naznačují, že hospodářský růst sice pokračuje, ale tempo ekonomické aktivity se postupně zpomaluje.

Podle druhého odhadu Úřadu pro ekonomickou analýzu (BEA) vzrostl reálný hrubý domácí produkt USA ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025 meziročně o 0,7 %. To představuje výraznou revizi směrem dolů oproti původnímu odhadu růstu o 1,4 %.

Pozornost investorů se soustředila také na inflační ukazatele. Jádrový index cen osobních spotřebních výdajů (PCE), který Federální rezervní systém považuje za svůj preferovaný inflační ukazatel, v lednu meziměsíčně vzrostl o 0,4 %. Meziročně pak jádrový PCE dosáhl růstu 3,1 %, což je stále výrazně nad 2% inflačním cílem Fedu.

Chris Zaccarelli, investiční ředitel společnosti Northlight Asset Management, upozornil, že kombinace pomalejšího ekonomického růstu a vyšší inflace vyvolává mezi investory obavy ze stagflace. Podle něj však zatím není jisté, že se tento scénář skutečně naplní.

Adobe oslabuje po zprávě o odchodu CEO

Na akciových trzích se výrazně pohybovaly také jednotlivé společnosti. Akcie společnosti Adobe (ADBE) klesly o 7,6 % poté, co firma oznámila, že její dlouholetý generální ředitel Shantanu Narayen po osmnácti letech ve funkci odstoupí.

Narayen působí ve společnosti Adobe od roku 1998 a postupně se vypracoval až do nejvyšší manažerské pozice, kterou převzal v roce 2007. Během jeho vedení prošla firma zásadní transformací, když přešla z prodeje klasických softwarových licencí na model cloudového předplatného.

Pod jeho vedením vzrostly roční tržby společnosti z 3,58 miliardy dolarů na 23,77 miliardy dolarů. V poslední době však Adobe čelí rostoucím otázkám ohledně konkurence nových nástrojů využívajících umělou inteligenci.

Firma se sídlem v kalifornském San Jose zároveň oznámila, že ve čtvrtletních výsledcích překonala očekávání analytiků v oblasti tržeb i zisku a její výhled pro aktuální čtvrtletí byl převážně nad odhady trhu.

Pokles zaznamenaly také akcie společnosti Ulta Beauty (ULTA) poté, co řetězec kosmetických obchodů oznámil mírný pokles čtvrtletního zisku na akcii a zveřejnil slabší výhled pro fiskální rok 2027.

Pražská burza je nejslabší za čtvrt roku

Slabá nálada na globálních trzích se promítla také do obchodování v Evropě. Pražská burza v pátek oslabila a dostala se na nejnižší úroveň za přibližně tři měsíce.

Index PX klesl o 1,14 % na 2 515,95 bodu. Většina hlavních emisí zakončila obchodování v záporných číslech a hlavní brzdou vývoje byly především akcie energetické společnosti ČEZ (CEZ) a bankovních titulů.

Pražský akciový trh přitom ještě na začátku února vykazoval výraznou sílu. Dne 4. února index PX překonal hranici 2 800 bodů, čímž vytvořil nové historické maximum. Od té doby však index postupně oslabuje.

Podle aktuálního vývoje je pražská burza nyní nejslabší od začátku prosince minulého roku.