Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu. Přestože ekonomika pokračovala v růstu, zveřejněná data zůstala za očekáváním trhu a ukázala na slabší tempo domácího hospodářského oživení.

Ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie si však Česká republika vedla relativně dobře. Podle Eurostatu ekonomika celé Evropské unie meziročně vzrostla o jedno procento a mezičtvrtletně o 0,1 %. Český růst tak zůstal nad evropským průměrem, i když domácí ekonomika zároveň čelí rostoucím vnějším rizikům.

První čtvrtletí ukázalo, že hlavním motorem českého hospodářství zůstává domácí poptávka. Naopak zahraniční obchod představoval pro ekonomiku negativní faktor, který celkový výkon brzdil.

Domácnosti a investice držely ekonomiku nad vodou

Podle statistického úřadu byl meziroční růst ekonomiky podporován především spotřebou domácností a investicemi. Vyšší výdaje domácností naznačují postupné zlepšování nálady spotřebitelů po předchozím období vysoké inflace a oslabené kupní síly.

Pozitivní vliv měla také tvorba hrubého fixního kapitálu, tedy investice firem a dalších subjektů do dlouhodobého majetku. Právě investiční aktivita byla hlavním faktorem, který podpořil i mezikvartální růst ekonomiky.

Na druhé straně zahraniční obchod působil negativně. Slabší výkon exportu a zhoršené saldo zahraničního obchodu ukazují, že české hospodářství nadále doplácí na komplikovanou situaci v zahraničí, zejména v průmyslu a evropské ekonomice.

Ekonomika tak podle trhu zatím nevykazuje dostatečně silnou dynamiku, která by signalizovala výraznější a stabilnější růst v dalších čtvrtletích.

Analytici označili výsledky za zklamání

Zveřejněná data byla podle ekonomů slabší, než trh očekával. Mezikvartální růst dosáhl nejslabší úrovně od prvního čtvrtletí roku 2024 a i meziroční tempo podle analytiků naznačuje zpomalování hospodářského oživení.

Ekonomové upozorňují, že první čtvrtletí ještě nebylo plně ovlivněno geopolitickým napětím na Blízkém východě a problémy v dodavatelských řetězcích. Dopady konfliktu kolem Íránu a růstu cen energií se podle nich mohou výrazněji projevit až v dalších měsících.

Rizikem zůstává především oslabení spotřebitelské poptávky a opatrnější přístup firem k investicím. Vyšší ceny energií a nejistota kolem vývoje světové ekonomiky mohou podniky vést k odkládání nových projektů a domácnosti k omezení výdajů.

Analytici zároveň upozorňují, že česká ekonomika je silně závislá na zahraniční poptávce a průmyslové výrobě v Evropě. Jakékoli další zhoršení situace v eurozóně by se proto mohlo rychle promítnout i do výkonu domácí ekonomiky.

Konflikt v Perském zálivu zvyšuje nejistotu

Významným tématem pro ekonomický výhled zůstává pokračující konflikt v Perském zálivu. Napětí kolem Íránu vede k růstu cen ropy a zvyšuje riziko dražších energií pro evropské ekonomiky včetně České republiky.

Vyšší ceny energií představují problém jak pro domácnosti, tak pro firmy. Rostoucí náklady mohou znovu tlačit na inflaci a současně snižovat prostor pro rychlejší oživení spotřeby i investic.

Ekonomové upozorňují také na možné komplikace v dostupnosti některých komodit a surovin. Pokud by se situace v regionu dále zhoršovala nebo by došlo k delšímu omezení dodávek přes Hormuzský průliv, mohlo by to negativně zasáhnout evropský průmysl i dopravu.

Právě geopolitická nejistota tak zůstává jedním z největších rizik pro další vývoj české ekonomiky v letošním roce.

Slabší Německo představuje další problém

Dalším negativním faktorem je vývoj v Německu, které zůstává nejdůležitějším obchodním partnerem České republiky. Německé ekonomické instituty v poslední době výrazně snížily odhad letošního růstu tamní ekonomiky pod jedno procento.

Slabší výkon německého hospodářství představuje problém zejména pro český exportně orientovaný průmysl. České firmy jsou na německou ekonomiku úzce navázané, a pokud německé podniky omezují výrobu nebo investice, rychle se to promítá i do domácí ekonomiky.

Zpomalení evropské ekonomiky tak může dál oslabovat zahraniční poptávku po českém zboží. To je důležité především pro průmyslové podniky, automobilový sektor a další exportně zaměřené firmy.

Přestože česká ekonomika zatím zůstává v růstu a ve srovnání s Evropskou unií si vede relativně dobře, výhled pro další měsíce zůstává nejistý. Kombinace geopolitického napětí, dražších energií a slabšího evropského prostředí může tempo hospodářského růstu postupně zpomalovat.

Investoři i firmy proto budou v dalších měsících pečlivě sledovat především vývoj cen energií, situaci v Evropě a ochotu domácností dál utrácet.