Ve srovnání s předchozím rokem jejich objem klesl přibližně o jednu miliardu korun. Vyplývá to ze zprávy o stavu zahraničních pohledávek, kterou zveřejnilo ministerstvo financí.

Česko zároveň během loňského roku získalo ze splátek zahraničních dluhů do státního rozpočtu celkem 172,4 milionu korun. Oproti roku 2024 jde o nárůst přibližně o 20 milionů korun.

Zahraniční pohledávky představují dlouhodobé finanční nároky České republiky vůči jiným zemím. V řadě případů jde o závazky vzniklé ještě v minulých desetiletích, často v souvislosti s obchodními vztahy, mezivládními dohodami nebo financováním dodávek zboží a služeb.

Největším dlužníkem zůstává Kazachstán

Nejvyšší pohledávku eviduje Česká republika vůči Kazachstánu. Celková částka dosahuje 2,9 miliardy korun. Situace kolem tohoto dluhu ale zůstává komplikovaná, protože kazašské úřady dosud oficiálně nepotvrdily uznání celé pohledávky.

V dubnu minulého roku Kazachstán přislíbil, že případ znovu prověří a analyzuje. Česká strana během jednání zmínila také možné alternativní řešení situace. Jednou z variant bylo například převzetí nemovitosti na území Kazachstánu, která by mohla sloužit k vytvoření Českého domu.

Na podzim měla navázat další jednání mezi oběma stranami, ta se ale nakonec neuskutečnila. Ministerstvo financí nyní vyhodnocuje možnosti dalšího postupu a další vývoj pohledávky zatím zůstává otevřený.

Kazachstán dlouhodobě patří mezi největší zahraniční dlužníky České republiky. Právě nejasnosti kolem uznání dluhu výrazně komplikují možnost jeho budoucího vypořádání.

Súdán uznal dluh, jednání ale zastavila politická situace

Druhým největším dlužníkem České republiky je Súdán. Pohledávka vůči této africké zemi činí přibližně 2,8 miliardy korun.

Na rozdíl od Kazachstánu súdánská strana výši závazku potvrdila. Problémem ale zůstává aktuální politická a bezpečnostní situace v zemi, která prakticky znemožňuje pokračování jednání o způsobu splácení.

Súdán se v posledních letech potýká s rozsáhlou nestabilitou a konflikty, což výrazně komplikuje fungování státních institucí i mezinárodní spolupráci. Jednání o řešení dluhu jsou proto v současnosti pozastavena.

Ministerstvo financí ve zveřejněné zprávě upozorňuje, že právě geopolitická situace často výrazně ovlivňuje možnosti vymáhání zahraničních pohledávek. V některých případech se jednání mohou táhnout řadu let bez výraznějšího posunu.

Přesto stát nadále eviduje pohledávky jako součást svého majetku a pravidelně vyhodnocuje jejich stav i možnosti budoucího řešení.

Nejvíce peněz získalo Česko od Iráku a Alžírska

Během roku 2025 získala Česká republika ze splátek zahraničních pohledávek celkem 172,4 milionu korun. Největší část těchto prostředků přišla z Iráku.

Na základě dohody uzavřené už v roce 2006 zaplatil Irák České republice 114,4 milionu korun. Právě dlouhodobé splátkové dohody představují v řadě případů hlavní způsob postupného umořování historických dluhů.

Další významnou splátku obdrželo Česko od Alžírska. Na základě dohody z roku 2024 země loni uhradila 50,3 milionu korun.

Menší částky v řádu jednotek milionů korun pak Česká republika získala také od Běloruska a od Mezinárodní banky hospodářské spolupráce.

Přestože celkový objem splátek zůstává relativně nízký vzhledem k celkové výši pohledávek, ministerstvo financí pokračuje v jednáních s jednotlivými státy a snaží se alespoň část závazků postupně získávat zpět do státního rozpočtu.

Pohledávky ČR vůči zahraničí k 31. prosinci 2025:

	celkem v tisících Kč
Civilní úvěry:	10,541.138
– Kuba	1,345.912
– bývalá Jugoslávie	526.531
– Súdán	1,821.810
– Irák	225.338
– Írán	494.691
– Čína	280.528
– KLDR	192.073
– Bělorusko	17.030
– Kazachstán	2,885.777
– Ukrajina	1,680.492
Ostatní pohledávky	1,548.956
– Mezinárodní banka hospodářské spolupráce	642.800
– Mezinárodní investiční banka	906.156
Deblokátoři a ostatní subjekty:	287.741
– Ukrajina – Krivyj Rih	196.669
– Indie – Lanatex	60.292
– Peru – pohledávka za fyzickými osobami	26.221
– Slovinské podniky	4668
CELKEM	12,377.835

Speciální úvěry zůstávají utajené

Ve zveřejněné statistice ministerstva financí nejsou zahrnuty takzvané speciální úvěry. Ty se týkají například historických dodávek vojenského materiálu nebo dalších specifických mezivládních obchodních vztahů.

Poslední veřejně dostupné údaje o těchto pohledávkách pocházejí z roku 2018. V té době činil jejich objem přibližně 7,6 miliardy korun.

Speciální úvěry tehdy Česká republika evidovala například vůči Libyi a Kubě. Aktuální výše těchto pohledávek ale není veřejně známá.

Důvodem je současná právní úprava, podle které informace o speciálních pohledávkách podléhají režimu utajení. Ministerstvo financí proto detailnější údaje nezveřejňuje.

Téma zahraničních pohledávek zůstává z pohledu státních financí dlouhodobě specifickou oblastí. Část dluhů pochází ještě z období bývalého Československa a jejich vymáhání bývá často komplikované politickou situací, dlouhými diplomatickými jednáními nebo neochotou některých států závazky uznat.

Navzdory těmto komplikacím ale stát pokračuje ve správě pohledávek a snaží se hledat cesty, jak alespoň část historických dluhů postupně získat zpět.