Meziměsíčně ceny stouply o 0,6 %. Tento vývoj potvrzuje, že inflační dynamika se po předchozím uklidnění opět začíná zvyšovat. Klíčovým faktorem je především růst cen pohonných hmot, který souvisí s geopolitickým napětím na Blízkém východě.

Předběžná data zároveň naznačují, že současný nárůst inflace nemusí být konečný. Vliv dražších energií se totiž do cen zatím nepropsal v plné míře, což zvyšuje pravděpodobnost dalšího růstu inflace v následujících měsících.

Růst cen energií a paliv jako hlavní tahoun inflace

Za březnovým zrychlením inflace stojí především výrazné zdražení pohonných hmot. To se odráží i v širší kategorii energií, kde došlo k významnému meziměsíčnímu růstu cen. Energie v březnu zdražily o 5,3 % oproti předchozímu měsíci, což představuje výrazný obrat oproti předchozímu vývoji.

Zajímavý je také meziroční pohled. Ceny energií sice stále meziročně klesají, ale tempo poklesu se výrazně zpomalilo. Zatímco v únoru činil meziroční pokles 7,8 %, v březnu už to bylo pouze 1,7 %. Tento posun naznačuje, že dezinflační efekt levnějších energií rychle slábne.

Důležité je, že růst cen pohonných hmot se zatím do statistik promítl jen částečně. Jinými slovy, současná inflace ještě plně neodráží aktuální cenovou realitu na energetických trzích. To znamená, že v dalších měsících lze očekávat pokračující tlak na růst cen, zejména pokud zůstanou ceny ropy a plynu zvýšené.

Vedle pohonných hmot se začínají postupně promítat i vyšší ceny dalších energií, zejména plynu. Tento vývoj může mít širší dopad na ekonomiku, protože energie vstupují do nákladů napříč celým hospodářstvím.

Potraviny zatím inflaci tlumí, ale situace se může změnit

Zatímco energie působí proinflačně, ceny potravin a nealkoholických nápojů naopak inflaci tlumí. V březnu tyto položky meziročně zlevnily o 1,1 %, což pomohlo celkový růst cen částečně vyvažovat.

Tento trend však nemusí být dlouhodobě udržitelný. Produkce potravin je silně závislá na nákladech, které se nyní zvyšují. Nejde přitom pouze o pohonné hmoty, ale také o ceny elektřiny, plynu a dalších vstupů, včetně hnojiv. Tyto faktory se postupně promítají do nákladové struktury zemědělství i potravinářství.

To znamená, že současné zlevňování potravin může být pouze dočasné. Pokud se nákladové tlaky plně projeví, může se tento segment z neutrálního nebo dezinflačního faktoru stát naopak zdrojem dalšího růstu cen.

Vývoj cen potravin tak bude v dalších měsících důležitým faktorem, který může buď zmírnit, nebo naopak zesílit celkový inflační tlak.

Služby zdražují výrazněji než zboží

Dalším důležitým trendem je rozdílný vývoj cen služeb a zboží. Zatímco ceny zboží v březnu meziročně vzrostly jen o 0,1 %, ceny služeb se zvýšily výrazněji, konkrétně o 4,7 %.

Tento rozdíl ukazuje na strukturální změnu v inflaci. Zboží, které bylo v minulých letech hlavním zdrojem cenových tlaků, nyní roste jen minimálně. Naopak služby, které jsou více závislé na domácích faktorech, jako jsou mzdy a náklady práce, zůstávají zdrojem vyšší inflace.

Růst cen služeb je přitom často setrvačný a obtížněji se zpomaluje. To znamená, že i když by se ceny energií stabilizovaly, tlak na inflaci může přetrvávat právě kvůli tomuto segmentu.

Podrobnější strukturu inflace zveřejní Český statistický úřad 14. dubna. Dosavadní zkušenost ale ukazuje, že předběžné odhady bývají zpravidla potvrzeny.

Výhled: inflace může znovu růst, klíčová bude energie

Výhled pro další měsíce naznačuje spíše růst inflačních tlaků než jejich ústup. Rozhodujícím faktorem bude především vývoj konfliktu na Blízkém východě a jeho dopad na ceny energií.

Pokud zůstanou ceny ropy a plynu na zvýšených úrovních, nebo dokonce dále porostou, inflace se může dostat nad horní hranici tolerančního pásma Česká národní banka, které je nastaveno mezi jedním a třemi procenty.

Zároveň je ale důležité zdůraznit, že současná situace není srovnatelná s extrémním obdobím inflace v roce 2022. Výchozí pozice ekonomiky je stabilnější a cenové tlaky zatím nejsou tak plošné ani tak intenzivní.

Celkově tak ekonomika vstupuje do období, kdy se inflace může znovu stát výraznějším tématem. Klíčové bude sledovat zejména ceny energií a jejich přenos do dalších částí ekonomiky.