Klíčové body
- Inflace v EU vzrostla na 2,8 % kvůli energiím
- Česko má jednu z nejnižších inflací v EU
- Energetický šok zvyšuje ceny napříč Evropou
- ECB i ČNB zvažují další kroky v měnové politice
Vyplývá to z aktuálních dat Eurostat, která potvrzují návrat inflačních tlaků po relativně klidnějším začátku roku.
Za tímto vývojem stojí především zdražování ve službách a v energetickém sektoru. Právě energie se v posledních týdnech stávají klíčovým faktorem, který ovlivňuje cenovou hladinu napříč ekonomikami. Vyšší náklady na energie se postupně přelévají i do dalších segmentů, což se promítá do celkové inflace.
Eurostat pro své srovnání využívá harmonizovanou metodiku, která umožňuje konzistentní porovnání mezi jednotlivými státy EU. Tyto údaje se mohou lišit od národních statistik, například od výpočtů Český statistický úřad, ale poskytují jednotný pohled na vývoj cen v rámci celé Unie.
Česká republika zůstává mezi zeměmi s nejnižší inflací
V České republice meziroční inflace v březnu dosáhla 1,5 %, což představuje nárůst oproti únorovým 1,0 %. Přesto se Česko i nadále řadí mezi státy s nejnižší inflací v Evropské unii.
Společně se Švédskem a Kyprem drží druhou nejnižší pozici, přičemž ještě nižší inflaci vykázalo pouze Dánsko s hodnotou 1,0 %. Tento vývoj ukazuje, že i přes aktuální růst cen zůstává domácí inflační prostředí relativně stabilní v evropském kontextu.
Při pohledu na region střední Evropy si Česká republika udržuje příznivou pozici i v rámci zemí Visegrádské skupiny. Inflace v Polsku dosahovala 3,2 %, na Slovensku 3,7 % a v Maďarsku 2,1 %. Česká ekonomika tak vykazuje nižší cenové tlaky než většina srovnatelných ekonomik v regionu.
Energetický šok tlačí inflaci vzhůru napříč Evropou
Současný růst inflace nelze oddělit od vývoje na energetických trzích. Prudký nárůst cen ropy a plynu, který je spojený s konfliktem na Blízkém východě, vytváří tlak na růst cen prakticky ve všech ekonomikách.
Situace eskalovala po událostech na konci února, kdy americko-izraelské útoky na Írán vedly k narušení lodní dopravy v Hormuzském průlivu. Tato oblast je klíčovým bodem globální energetické infrastruktury, protože jí prochází zhruba pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu.
Dopady na inflaci jsou patrné v celé Evropské unii. Nejvyšší meziroční růst cen zaznamenalo Rumunsko, kde inflace dosáhla 9 %. Následuje Chorvatsko s 4,6 % a Litva s 4,4 %. Tyto hodnoty ukazují, že dopad energetického šoku není v rámci EU rovnoměrný a některé ekonomiky čelí výrazně silnějším tlakům než jiné.
Eurozóna nad cílem ECB, centrální banky zůstávají obezřetné
V eurozóně meziroční inflace v březnu vzrostla na 2,6 % z únorových 1,9 %. Tím se opět dostala nad dvouprocentní cíl Evropská centrální banka, což představuje důležitý signál pro měnovou politiku.
Meziměsíčně ceny v eurozóně vzrostly o 1,3 %, zatímco v celé EU činil meziměsíční růst 1,1 %. Tyto údaje potvrzují, že cenové tlaky nejsou pouze meziročním efektem, ale pokračují i v krátkodobém horizontu.
ECB zatím v březnu úrokové sazby nezměnila a její klíčová depozitní sazba zůstává na úrovni 2 %. Prezidentka Christine Lagarde však zdůraznila, že centrální banka je připravena zasáhnout, pokud by se inflace v důsledku geopolitických faktorů dále vymykala kontrole.
Podobně opatrný přístup zaujímá i Česká národní banka, která ponechala základní úrokovou sazbu na 3,5 %. Guvernér Aleš Michl upozornil na riziko podcenění ekonomického šoku spojeného s konfliktem na Blízkém východě.
Zvláštní pozornost je věnována vývoji tzv. jádrové inflace, která nezahrnuje volatilní složky, jako jsou potraviny nebo energie. Právě její případný růst by mohl být signálem pro zpřísnění měnové politiky.
Data z Český statistický úřad zároveň ukazují, že spotřebitelské ceny v Česku meziročně vzrostly o 1,9 %, což potvrzuje postupné zrychlování inflace i v domácí ekonomice.
Celkový obraz tak naznačuje, že inflace se vrací jako klíčové téma pro centrální banky i finanční trhy. Energetický šok spojený s geopolitickým napětím zůstává hlavním rizikem, které může v následujících měsících ovlivňovat cenový vývoj.
Meziroční míra inflace v zemích EU – v procentech podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen
| Země | březen 2025 | říjen 2025 | listopad 2025 | prosinec 2025 | leden 2026 | únor 2026 | březen 2026 |
| EU | 2,5 | 2,5 | 2,4 | 2,3 | 2,0 | 2,1 | 2,8 |
| Eurozóna | 2,2 | 2,1 | 2,1 | 2,0 | 1,7 | 1,9 | 2,6 |
| Belgie | 3,6 | 2,5 | 2,6 | 2,2 | 1,4 | 1,4 | 2,2 |
| Bulharsko | 4,0 | 3,8 | 3,7 | 3,5 | 2,3 | 2,1 | 2,8 |
| Česko | 2,6 | 2,3 | 1,8 | 1,7 | 1,2 | 1,0 | 1,5 |
| Dánsko | 1,4 | 2,1 | 2,0 | 1,9 | 0,6 | 0,5 | 1,0 |
| Estonsko | 4,3 | 4,5 | 4,7 | 4,0 | 3,8 | 3,2 | 3,5 |
| Finsko | 1,8 | 1,4 | 1,5 | 1,7 | 1,0 | 1,8 | 2,5 |
| Francie | 0,9 | 0,8 | 0,8 | 0,7 | 0,4 | 1,1 | 2,0 |
| Chorvatsko | 4,3 | 4,0 | 4,3 | 3,8 | 3,6 | 3,9 | 4,6 |
| Irsko | 1,8 | 2,8 | 3,1 | 2,7 | 2,5 | 2,5 | 3,6 |
| Itálie | 2,1 | 1,3 | 1,1 | 1,2 | 1,0 | 1,5 | 1,6 |
| Kypr | 2,1 | 0,2 | 0,1 | 0,1 | 1,2 | 0,9 | 1,5 |
| Litva | 3,7 | 3,7 | 3,6 | 3,2 | 2,8 | 3,3 | 4,4 |
| Lotyšsko | 3,5 | 4,3 | 3,8 | 3,4 | 2,9 | 2,4 | 3,4 |
| Lucembursko | 1,6 | 3,0 | 3,5 | 3,3 | 1,6 | 1,8 | 3,8 |
| Maďarsko | 4,8 | 4,2 | 3,7 | 3,3 | 2,3 | 1,6 | 2,1 |
| Malta | 2,2 | 2,5 | 2,4 | 2,5 | 2,3 | 2,3 | 2,3 |
| Německo | 2,3 | 2,3 | 2,5 | 2,0 | 2,1 | 2,0 | 2,8 |
| Nizozemsko | 3,4 | 3,0 | 2,6 | 2,7 | 2,2 | 2,3 | 2,6 |
| Polsko | 4,4 | 2,8 | 2,6 | 2,6 | 2,5 | 2,5 | 3,2 |
| Portugalsko | 1,9 | 2,0 | 2,1 | 2,4 | 1,9 | 2,1 | 2,7 |
| Rakousko | 3,1 | 4,0 | 4,0 | 3,8 | 2,1 | 2,3 | 3,1 |
| Rumunsko | 5,1 | 8,4 | 8,6 | 8,6 | 8,5 | 8,3 | 9,0 |
| Řecko | 3,1 | 1,6 | 2,8 | 2,9 | 2,9 | 3,1 | 3,4 |
| Slovensko | 4,2 | 3,9 | 3,9 | 4,1 | 4,3 | 4,0 | 3,7 |
| Slovinsko | 2,2 | 3,1 | 2,4 | 2,6 | 2,4 | 2,8 | 2,4 |
| Španělsko | 2,2 | 3,2 | 3,2 | 3,0 | 2,4 | 2,5 | 3,4 |
| Švédsko | 2,1 | 3,1 | 2,2 | 2,1 | 2,0 | 1,7 | 1,5 |
