Míra nezaměstnanosti klesla na 5 %, což představuje pokles o dvě desetiny procentního bodu oproti únoru. Počet lidí bez práce se snížil o 9367 na celkových 372.338 uchazečů. Současně došlo i k mírnému nárůstu počtu volných pracovních míst, která se zvýšila o 1840 na 91.545 pozic.

Data naznačují, že pracovní trh se dostává do tradičně silnější fáze roku, kdy s příchodem jara roste aktivita zaměstnavatelů i zájem o nové pracovní síly. Pokles nezaměstnanosti byl zaznamenán ve všech krajích, což ukazuje na plošné zlepšení situace.

Regionální rozdíly zůstávají výrazné

Přestože celková čísla ukazují pozitivní trend, regionální rozdíly na trhu práce zůstávají významné. Nejvyšší nezaměstnanost byla zaznamenána v Ústeckém kraji, kde dosáhla 7,5 %, následovaném Moravskoslezským krajem se sedmi procenty.

Naopak nejnižší podíl nezaměstnaných vykazuje Praha, kde činil 3,8 %. Ještě nižší hodnoty, pod hranicí tří procent, se objevují v okresech Praha-východ, Praha-západ a také na Rychnovsku. Tyto oblasti dlouhodobě těží z vysoké ekonomické aktivity a silné poptávky po pracovní síle.

Na úrovni jednotlivých okresů je situace ještě vyhrocenější. Nejvyšší nezaměstnanost vykazuje Karvinsko s 10,4 %, těsně následované Mosteckem s 10,3 %. Tyto regiony se potýkají s omezenou nabídkou pracovních příležitostí a strukturálními problémy trhu práce.

Počet volných míst roste, poptávka je široká

Pozitivním signálem je rostoucí počet volných pracovních pozic. Zaměstnavatelé nabízeli ke konci března více než 91 tisíc míst, přičemž největší koncentrace byla tradičně v Praze, kde se nachází téměř čtvrtina všech nabídek. Na druhém místě se umístil Středočeský kraj.

Z hlediska odvětví je největší poptávka po pracovní síle ve zpracovatelském průmyslu, administrativních a podpůrných činnostech, stavebnictví, dopravě a skladování a také v ubytovacích a stravovacích službách. Tyto sektory dlouhodobě tvoří páteř zaměstnanosti v Česku a jejich aktivita má přímý dopad na celkový vývoj trhu práce.

Poměr mezi počtem uchazečů a volných míst se v průměru pohybuje kolem 4,1 uchazeče na jednu pozici. Tento údaj však opět výrazně kolísá podle regionu. Například na Karvinsku připadá téměř 21 uchazečů na jedno pracovní místo, zatímco v okresech Praha-východ a Praha-západ je to jen mírně přes jednoho zájemce.

Struktura uchazečů a podpora v nezaměstnanosti

Celkový počet evidovaných uchazečů zahrnuje i osoby, které nejsou okamžitě dostupné pro nástup do zaměstnání. Jde například o lidi v rekvalifikaci, ženy na mateřské dovolené, osoby ve výkonu trestu nebo nemocné.

Počet takzvaných dosažitelných uchazečů, tedy těch, kteří mohou ihned nastoupit do práce, činil ke konci března 350.415 osob ve věku 15 až 64 let. Tento údaj poskytuje realističtější pohled na skutečně dostupnou pracovní sílu.

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo 104.545 lidí, což představuje 28,1 % všech uchazečů. Tento podíl zůstává meziročně stabilní, ale oproti únoru klesl o více než jeden procentní bod. Výdaje státu na podporu a rekvalifikace dosáhly v březnu podle předběžných údajů 2,1 miliardy korun, zatímco v únoru činily 1,8 miliardy.

Trh práce vstupuje do silnější části roku

Celkový vývoj potvrzuje, že český trh práce se s příchodem jarních měsíců dostává do příznivější fáze. Pokles nezaměstnanosti, nárůst volných míst a stabilní struktura uchazečů ukazují na postupné oživení.

Zároveň však přetrvávají strukturální rozdíly mezi regiony, které se projevují zejména v oblastech s vyšší nezaměstnaností a nižší nabídkou pracovních příležitostí. Tyto disproporce zůstávají jedním z hlavních problémů českého trhu práce.

Vývoj nezaměstnanosti v ČR:

	únor 2026	březen 2026	březen 2025
Podíl nezaměstnaných (v procentech)	5,2	5,0	4,3
Počet nezaměstnaných	381.705 (359.709)	372.338 (350.415)	322.140 (299.364)
Počet volných pracovních míst	89.705	91.545	91.752

Údaje v závorce uvádějí počet dosažitelných uchazečů od 15 do 64 let, kteří mohou okamžitě nastoupit do práce.