Plánované znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET) vyvolává kritiku ze strany samospráv, zejména těch menších. Sdružení místních samospráv ČR upozorňuje, že návrat systému může negativně ovlivnit fungování některých služeb na venkově. Podle sdružení hrozí, že část aktivit, které dnes zajišťují spolky a dobrovolníci, by mohla být omezena nebo zcela ukončena.

Klíčovým problémem je skutečnost, že návrh zákona počítá s tím, že by se evidence vztahovala i na organizace, jejichž hlavním cílem není podnikání. Jde například o dobrovolné hasiče nebo sportovní kluby, které často provozují drobné služby pro místní komunitu.

Tyto aktivity přitom podle samospráv nejsou klasickým podnikáním, ale spíše součástí veřejně prospěšné činnosti. V menších obcích často suplují služby, které by jinak nebyly dostupné.

Spolky mezi podnikáním a službou obci

Podle sdružení by současná podoba zákona znamenala, že i tyto spolky by musely plnit povinnosti spojené s EET. To zahrnuje nejen technické zajištění evidence, ale také administrativní nároky, které mohou být pro dobrovolníky obtížně zvládnutelné.

Na konkrétním příkladu je patrné, jak by se změna mohla projevit v praxi. Dobrovolní hasiči v některých obcích provozují hospodu na základě živnostenského oprávnění. Formálně tak spadají do podnikatelské činnosti, i když jejich cílem není generovat zisk, ale poskytovat službu místním obyvatelům.

Zavedení EET by pro ně znamenalo nutnost osvojit si nové procesy a dodržovat pravidla, která jsou běžná v komerční sféře. To může být problematické zejména v prostředí, kde činnost zajišťují dobrovolníci bez odborného zázemí.

Dalším faktorem je riziko sankcí. Pokud by organizace nebyly schopny systém správně využívat, hrozily by jim postihy. Právě tato kombinace administrativní zátěže a potenciálních sankcí může podle sdružení vést k tomu, že některé spolky raději svou činnost ukončí.

Spor o výjimky a rovné podmínky

Sdružení místních samospráv navrhlo, aby zákon obsahoval výjimku pro spolky a neziskové organizace, jejichž hlavní činností není podnikání. Tento návrh však nebyl přijat.

Ministerstvo financí argumentuje tím, že příliš široká výjimka by mohla narušit rovné podmínky na trhu. Podle tohoto pohledu by některé subjekty získaly konkurenční výhodu oproti standardním podnikatelům, kteří musí pravidla EET dodržovat.

Tento spor ukazuje na širší dilema mezi regulací trhu a podporou komunitních aktivit. Na jedné straně stojí snaha zajistit transparentní podnikatelské prostředí, na druhé potřeba zachovat dostupnost služeb v menších obcích.

Sdružení však na svých připomínkách trvá a upozorňuje, že současná podoba návrhu nereflektuje specifika venkova, kde mají spolky často nenahraditelnou roli.

Návrat EET v upravené podobě

Vláda plánuje obnovit EET od příštího roku, přičemž cílem je podle ministerstva financí především narovnání podnikatelského prostředí. Nová verze systému by měla být méně administrativně náročná než ta původní.

Elektronická evidence tržeb byla v Česku zavedena v roce 2016 za vlády vedené ČSSD a ANO. Systém měl zajistit lepší kontrolu hotovostních plateb a omezit daňové úniky.

V roce 2020 však došlo k jeho přerušení v souvislosti s pandemií covidu-19. Evidence byla pozastavena do konce roku 2022 a postupně se stala fakticky dobrovolnou. Následně byla od ledna 2023 zrušena vládou vedenou Petr Fiala.

Současný návrh tak představuje návrat tohoto nástroje v upravené podobě, která má reflektovat zkušenosti z minulých let. Otázkou však zůstává, zda nová verze dokáže vyvážit potřeby státu a specifika různých typů subjektů.

Dopad na venkov jako klíčové téma

Diskuse o EET tak není pouze technickou otázkou regulace, ale má širší sociální rozměr. V menších obcích často zajišťují základní služby právě spolky a dobrovolnické organizace. Jakékoli omezení jejich činnosti by mohlo mít přímý dopad na kvalitu života místních obyvatel.

Zavedení evidence tržeb v těchto podmínkách proto vyvolává obavy, že by mohlo vést k postupnému útlumu komunitních aktivit. To je aspekt, který bude pravděpodobně hrát důležitou roli v dalším legislativním procesu.

Výsledná podoba zákona tak bude muset řešit nejen ekonomické, ale i společenské důsledky, které s sebou regulace přináší.