V meziročním srovnání jde o nárůst o devět procent, díky kterému se Česko zařadilo mezi země s nejrychlejším růstem mezd ve středoevropském regionu.

Přestože růst mezd pokračuje již několik let, rozdíly mezi Českou republikou a nejvyspělejšími západoevropskými ekonomikami zůstávají značné. České mzdy jsou sice v rámci zemí Visegrádské skupiny nadprůměrné, avšak ve srovnání s Rakouskem nebo Německem stále výrazně zaostávají.

Nová data zároveň ukazují, že český pracovní trh si i přes zpomalující ekonomiku zachovává relativní sílu a zaměstnavatelé jsou nadále nuceni reagovat na nedostatek pracovníků růstem odměn.

Česko patří mezi lídry růstu mezd ve Visegrádské skupině

Průměrná mzda v soukromém sektoru se letos zvýšila o devět procent, což představuje jedno z nejvyšších temp růstu mezi zeměmi V4. Stejného výsledku dosáhlo pouze Maďarsko.

V rámci regionu si však prvenství nadále drží Polsko, kde průměrná mzda dosahuje 2156 eur, tedy přibližně 52 154 korun. Meziročně zde vzrostla o osm procent.

Česká republika se díky letošnímu růstu udržela na druhém místě mezi zeměmi Visegrádské skupiny. Za ní následuje Maďarsko s průměrnou mzdou 1948 eur neboli přibližně 47 122 korun.

Nejnižší průměrnou mzdu v rámci V4 vykazuje Slovensko. Tamní zaměstnanci v soukromém sektoru pobírají v průměru 1569 eur, což odpovídá zhruba 37 954 korunám. Meziročně zde mzdy vzrostly o tři procenta.

Vývoj potvrzuje, že český pracovní trh si i nadále udržuje relativně silnou pozici v regionálním srovnání. Současně ale ukazuje, že rozdíly mezi jednotlivými zeměmi nejsou dramatické a konkurence v oblasti pracovních nákladů zůstává vysoká.

Domácí mzdy pokračují v růstu

Také domácí statistiky potvrzují pokračující růst příjmů českých zaměstnanců.

Podle údajů Českého statistického úřadu dosáhla v loňském roce průměrná mzda v České republice 49 215 korun, což představovalo meziroční zvýšení o 7,2 procenta.

Aktuální údaje za letošní první čtvrtletí budou zveřejněny v nejbližších dnech a ukážou, zda se tempo růstu mezd podařilo udržet i na začátku roku.

Vývoj mezd je důležitým ukazatelem nejen pro zaměstnance, ale také pro ekonomiku jako celek. Vyšší příjmy domácností mohou podporovat spotřebu a pomáhat ekonomickému růstu. Současně však mohou vytvářet tlak na náklady firem, zejména v odvětvích s vysokým podílem lidské práce.

České firmy navíc stále čelí dlouhodobému nedostatku pracovníků v řadě profesí. Právě konkurence mezi zaměstnavateli patří mezi hlavní faktory, které růst mezd podporují.

Rakousko a Německo zůstávají výrazně před Českem

Přestože české mzdy rostou relativně rychle, rozdíl vůči sousedním západoevropským zemím zůstává značný.

Nejvyšší průměrnou mzdu mezi sousedy České republiky vykazuje Rakousko. Tamní zaměstnanci letos pobírají v průměru 5497 eur, tedy přibližně 132 972 korun měsíčně. Meziročně se rakouské mzdy zvýšily o deset procent.

Také Německo si udržuje výrazný náskok. Průměrná mzda zde dosahuje 4784 eur, což odpovídá přibližně 115 725 korunám. Oproti loňsku se zvýšila o tři procenta.

Zajímavé je srovnání minimálních mezd. V Rakousku i Německu se minimální mzda pohybuje kolem 2400 eur, tedy přibližně 58 056 korun měsíčně.

To znamená, že minimální mzda v těchto zemích převyšuje současnou průměrnou mzdu v České republice.

Tento rozdíl ukazuje, že česká ekonomika sice v posledních letech dohání západní Evropu, ale mzdová konvergence je stále relativně pomalá. Vyšší produktivita práce, větší podíl technologicky náročných oborů a vyšší přidaná hodnota výroby zůstávají klíčovými faktory, které budou určovat tempo dalšího přibližování českých mezd k úrovni vyspělých ekonomik.

Současný vývoj však potvrzuje, že český pracovní trh zůstává odolný a že zaměstnanci v posledních letech těží z pokračujícího růstu příjmů. Překonání hranice 2 000 eur průměrné mzdy představuje symbolický milník, který potvrzuje postupné posilování kupní síly českých domácností.