Návrh prosazovaný vládní koalicí ANO, SPD a Motoristů nyní míří zpět do Poslanecké sněmovny, kde může být senátní veto přehlasováno koaliční většinou.

Debata kolem novely ukázala hlubší spor o financování důchodového systému, dlouhodobou udržitelnost veřejných financí i postavení živnostníků v českém sociálním systému.

Senát varuje před výpadkem příjmů důchodového systému

Hlavním argumentem odpůrců návrhu byla obava z poklesu příjmů důchodového systému.

Podle kritiků by snížení minimálního vyměřovacího základu mohlo znamenat výpadek příjmů až 3,5 miliardy korun ročně.

Současně zaznívaly obavy, že nižší odvody povedou v budoucnu i k nižším státním důchodům samotných živnostníků.

Podle kritiků by mohly být budoucí penze nižší přibližně o 1500 korun měsíčně.

Senátoři zároveň upozorňovali, že případné snížení odvodů mělo být spojeno také s širší reformou doplňkového penzijního spoření nebo individuálního zabezpečení na stáří.

Část opozice kritizovala i samotný legislativní postup vlády.

Terčem výtek bylo zejména to, že změna byla prosazena formou poslaneckého návrhu, čímž se vláda vyhnula standardnímu připomínkovému řízení.

Koalice argumentuje podporou drobných živnostníků

Zastánci novely naopak tvrdí, že současné nastavení odvodů příliš zatěžuje drobné podnikatele a může vést k odlivu části živnostníků z trhu.

Podle podporovatelů návrhu je cílem snížit povinné náklady pro osoby samostatně výdělečně činné a zlepšit jejich ekonomickou situaci v období vyšších nákladů a slabší ekonomiky.

Novela ruší letošní zvýšení minimálního měsíčního vyměřovacího základu z 35 % na 40 % průměrné mzdy.

Pokud by návrh nakonec definitivně prošel, minimální záloha na sociální pojištění by klesla z letošních 5720 korun na 5005 korun měsíčně.

Přeplatky vzniklé během letošního roku by se živnostníkům vracely při příštím ročním vyúčtování, pokud by si sami nesnížili zálohy už během roku.

Spor navazuje na konsolidační balíček bývalé vlády

Současná pravidla vznikla v rámci konsolidačního balíčku veřejných financí, který prosadila vláda Petra Fialy v roce 2023.

Cílem tehdejší reformy bylo postupně zvýšit minimální vyměřovací základ živnostníků z původní čtvrtiny průměrné mzdy až na letošních 40 %.

Zvyšování probíhalo postupně mezi roky 2024 až 2026.

V případě vedlejší samostatné výdělečné činnosti se minimální základ zvýšil o jeden procentní bod na 11 %.

Aktuální návrh tuto část úpravy nemění.

Důchodový systém zůstává citlivým tématem

Debata kolem odvodů znovu otevřela širší otázku dlouhodobé udržitelnosti českého důchodového systému.

Česko podobně jako většina evropských zemí čelí stárnutí populace a rostoucím tlakům na veřejné finance.

Právě proto jsou změny sociálních odvodů politicky velmi citlivé.

Nižší odvody krátkodobě pomáhají podnikatelům a snižují jejich náklady, současně ale mohou vytvářet tlak na budoucí příjmy důchodového systému.

Rozhodnutí bude nakonec na Sněmovně

Protože Senát návrh zamítl, bude nyní novela znovu projednána Poslaneckou sněmovnou.

Koalice může veto Senátu přehlasovat prostou většinou hlasů.

Výsledek tak bude záviset především na tom, zda vládní blok udrží dostatečnou podporu pro definitivní schválení zákona.